close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Uzlíky

5. července 2019 v 21:07 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
"Vypadáte spokojenější. Štastnější. Žijete." Něco takového mi říká paní M. před odletem do Španělska. A já tomu i na chvíli věřím. Že jsem si možná našel kousek místa ve světě, že jsem našel něco, co mi dělá dobře. Že si můžu dovolit zažít něco jednoduchého a nemyslet na sebe.
A stejně se po návratu stávám zase sebou. Přestože celou dobu říkám, že jsem smířený s tím, že něco pomine, stejně nakonec neumím přijmout, že někteří lidé jsou v mém životě jen na chvíli.

Den před odletem do Portugalska koukám na Lucifera a na chvíli mě prostoupí pocit, že když si dovolím pustit si lidi k tělu, bude všechno dobré. Ale pak mi dojde, že v tom není ten problém. Problém je spíš v tom, že málokdo mě osloví natolik, aby mi za něco takového stál. A když už, tak se mi to krutě nevyplatí.

Generalizace nebývají pravdivé. Ale stejně se mi chce říct, že možná za všechno hezké v životě musíme zaplatit. Že každý hezký moment bude vykoupen spoustou bolestivých. Že mít rád znamená být smutný.
A nakonec si vzpomenu na člověka, který mi pomohl aplikovat pravidla pravděpodobnosti na lásku. Existuje nenulová šance, že svého životního partnera nikdy nenajdu. A možná se jednou budu muset smířit s variantou, že budu buď sám, nebo s někým, kdo není ten pravý. S někým, kdo mě nebude přitahovat, nebo s kým si nebudu mít tolik co říct, nebo cokoliv.
Někdy může mít pravdu i někdo, koho nemáte rádi.

Nakonec je ale potřeba přiznat, že ta fňukna jsem tu já. Jistě, jsou tu schůzky, kdy je mi jasné, že to nepůjde. Ale jsou taky schůzky, které rád opakuju - a nakonec to ztroskotá na mém nezájmu se posunout kamkoliv dál. K čemukoliv vážnějšímu, závaznějšímu.
Kdy jsem si to naposledy dovolil? S Panem P.
A pak jsem zjistil, že jsem se zavazoval jenom já.

A ani těch pár chvil s Q. jsem nebyl schopný ochránit před pochybami, melancholií a majetnictvím.

Otázka je - co vlastně dávám najevo těm druhým?

Plán - zeptám se Xi, pokud se někdy uvidíme. Ale odpovědi se bojím už teď. Že působím chladně a odtažitě je zdaleka lepší varianta než že je mi vidět až do žaludkul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama