close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Popelavý popel paví

25. října 2018 v 22:22 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Chvílema mám pocit křičet, že netuším, co se to se mnou v neděli, resp. v pondělí stalo. Ale není to poprvé, co se svět kolem pootočil a já znovu pocítil pod vlivem událostí zase trochu té touhy psát. Tvořit. Vyjádřit se. Stalo se to tolikrát, že vím, že mě ani tohle popostrčení nepostačí. Už moc dobře vím, že i kdybych se hecnul a začal cosi psát, dojede to jednoduše na tom, že nemám o čem. A nemám jak.
Nejen, že nemám slov. Nemám ani nápad. Ale i když vím, že se vůbec nic nezmění, i tentokrát cítím lehké bodnutí u srdce, povzdech nad ztraceným snem. Nad něčím, o co bych tak rád nepřišel, ale tuším, že je vlastně celkem dobře, že jsem o to přišel.
Dobrý spisovatel se prý pozná podle toho, co nechá v šuplíku a co pustí ven. S trochou pokřivené logiky bych mohl prohlásit, že jsem vlastně vynikající spisovatel, protože nepíšu ani do šuplíku - moc dobře vím, že ani za to to nestojí.
A přece mě mrzí, že nepíšu ani pro radost.

Na autobusové zastávce si krátím čekání slovními hříčkami s Bílou, billou a bytím. Aby bílá bíla byla bílá liga bílá síla billa kartička by byla? Nebyla, nebilla, nebílá. (Bílá bílá bílá bílá, komu by se nelíbila Billa?)
Říkám si, že bych potřeboval od druhých dostávat jasná znamení, ale pak si vzpomenu na rozkošného devatenáctiletého kloučka, který mi to už víc dát najevo nemohl, a já se ani tak nerozhoupal. Tak trochu z nejistoty a tak trochu z jistoty toho, že mu nechci ublížit. Že mu nechci zničit romantické ideály, jestli pro mládí téhle doby ještě něco takového existuje.
A i když vím, že mu je stejně jednou nědko zničí, vím taky, že já na sebe tuhle roli vzít nechci. Možná čistě sobecky - protože bych si to neuměl odpustit.
Myslel jsem na to, když jsme někdy v červnu seděli tak blizoučko u sebe a já si říkal, že teď, nebo nikdy a rozhodla za mě nerozhodnost. (Tenhle obrat by se jistě líbil Panu P.)
Po státnicích jsem ho úspěšně odradil sáhodlouhým monologem plným vulgarismů a banalit.

Za poslední rok jsem se naučil, že i s člověkem, který má s vámi společného neuvěřitelně mnoho, si můžete nemít co říct. Že když vás někdo políbí na první schůzce, obvykle to nebývá proto, že by ho přemohla síla okamžiku, ale prostě proto, že to nebere příliš vážně. Taky to, že když víte, že bez toho polibku byste se už asi nikdy víc neviděli, není rozumné souhlasit s další schůzkou. A taky to, že zatím žádná poslední příležitost nebyla poslední. Že i když už nejspíš nepotkám nikoho, kdo by toho se mnou měl tolik společného, jako pan P., poznám dozajista ještě aspoň pár lidí, se kterými mi bude příjemně.
Taky jsem se naučil poznat, kdy už nemám sílu riskovat tance na tenkém ledu.

Nakonec jsem nadšený z toho, že by náš drak (Pan P. je jeho nepopiratelnou součástí) skutečně létal, kdyby foukalo. A smutný z toho, že nejspíš nebude s kým to ověřit. Že si nedovedu představit, koho dalšího bych mohl poprosit o společnost. Na mysl přichází pan Staroch (s poznámkou paní M.: nemusí to být nutně tento muž, ale...).
Čím to, že kdykoliv se sejdu s někým, komu je míň než mě, vynoří se myšlenka "ale vždyť on je ještě moc mladej". "Vždyť je mu teprve devatenáct, to kdyby mu bylo jednadvacet. Vždyť je mu teprve dvaadvacet, to kdyby mu bylo přes třiadvacet. Vždyť je mu teprve třiadvacet." Vždyť je mi teprve šestadvacet. A už teď mám duši jak šedesátiletý mrzout.
Nakonec jsem si do kategorie "výstražná znamení" zařadil tolik věcí a vlastností, že není možné najít někoho, kdo by alespoň pár z nich neměl.
Být panic je výstražné znamení. Být sexuálně aktivní je výstražné znamení. Být mladý. Být starý. Být. Nepropadat nicotě. I propadnout nicotě.

A přitom je to všechno tak prosté. Chvíli by snad stačilo, aby mě někdo vzal za ruku (a já bych řekl když já nevim a pak by bylo po všem).

Mám strach, že něco zničím. Mám ho vždycky a pokaždé můžu zničit něco jiného. Ideály mladíka. Přátelství. Potenciální budoucí přátelství. Jiné příležitosti. Sebe.

Stačily dva dny a všechno ve mně je naruby. Neusouvztažněné. A můj mozek pracuje, jak se to snaží uspořádat, usouvztažnit, a najednou toho vyplývá tolik. Najednou bych u paní M. hubu nezavřel.
Najednou píšu haiku a ani nevím jak a proč a ani není nijak dobré. Není ani nijak zlé. Je prostě jen nijaké.

Najednou mám chuť komolit slova, jako by to ze všech věcí na světě dávalo největší smysl. Hrát si zase s bílou billou. Rozhodit slova na stůl jako čaj a pak je řadit podle podobnosti a ne podle významu.
A smát se a brečet, jako kdyby v tom bylo všechno utrpení lidstva. Věčnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 D D | 10. listopadu 2018 v 5:59 | Reagovat

Číst si tenhle článek je jako mít před sebou napsaný důvody proč a jakech lidí se bát. Na to žádnej recept není. Zničit přátelství kvůli vztahu je normální a stejně tak naopak. Žiješ jednou a nevěřim tomu, že člověk může být jenom šťastný. Vlastně když nad tim přemýšlim, tak mě vždycky dál posunuli lidi, kteří na mě měli negativní efekt. Snad je to tak, že narazíš, klidně několikrát za sebou, ale jednou dojdeš do bodu, kde už věci můžou být jenom lepší. (juj, rozepsal jsem se víc, než plánováno) :D

2 grey.t grey.t | Web | 10. listopadu 2018 v 10:41 | Reagovat

[1]:
Nemyslím si, že by byl takhle zamýšlený. V jádru s tebou souhlasím. Jde spíš o sdělení nálady, kterou jsem měl v ten moment, vzpomínky na minulost ve světle toho okamžiku.
Na druhou stranu si myslím, že některým lidem je opravdu lepší se vyhnout. A že některá přátelství je lepší uchovat, protože nic, co by z toho mohlo vzniknout, by nebylo lepší - což je třeba případ jednoho přátelství, které jsem při psaní měl na mysli.
Každopádně souhlasím, že je občas potřeba riskovat a třeba i narazit. Na druhou stranu je hloupé se z toho nárazu nepoučit.

Každopádně děkuju za podnětný komentář :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama