Nepamatuju si, že bych jako dítě jakkoliv řešil lásku. Ve školce jsem miloval dlouhovlasou Markétku, dokud mi jednoho dne s mou kamarádkou Lenkou neukradly kšiltovku. Toho dne naše láska tragicky skončila.
Polyamorem jsem byl už v první třídě. Hrdě jsem se držel za ruku s Barunkou a Barunkou před začátkem každé hodiny. Jak to vlastně tehdy skončilo?
Poprvé mi dívka zlomila srdce v šesté třídě. Po týdnu přenádherného vztahu mi poslala ušmudlaný lísteček se vzkazem, že mě miluje jen jako kamaráda. Deset minut jsem brečel a pak jsem se hodinu smál.
Že na holky nejsem jsem zjistil až na gymplu. Tehdy mě bývalý spolužák učil masturbovat u filmů pro dospělé, a já si uvědomil, že by se mi ty filmy víc líbily, kdyby v nich nebyly ženské. To, světe div se, neznamená, že jsem se nikdy poté do ženy nezamiloval.
Aby vás nějaká dívka okouzlila stačí, aby se vaše oblíbená knižní postava jmenovala stejně jako ona. Nemusíte spolu ani nikdy mluvit. Ale musí mít černobílou profilovku.
Intermezzo: Největší záhada mého života: když se mě při vyučování spolužák L. dotýkal nohou, dávál tím něco najevo?
Poprvé jsem se skutečně zamiloval, když jsem potkal M. Hlavně proto, že to byl úplně první gay, kterého jsem potkal. Posílal mi lásku a reiki na dálku a já se s ním na oplátku rozešel hned dvakrát.
Jmenoval se nejspíš Petr a měl rád české hity ze šedesátek. Nosil klobouky a jednoho dne záhadně zmizel ze seznamky. Nikdy jsme se neviděli, ale říkal, že jsem "kouzelný" - láska na celý život.
Dlouhovlasý David se dlouhovlasé Markétce nepodobal ani v nejmenším, zato splňoval mou představu o tom, jak má vypadat můj přítel - dlouhovlase. Důležitější - četl knížku, kterou jsem byl posedlý. Nejdůležitější - nebyl na kluky.
Říká se, že dlouhé vlasy - krátký rozum, a že lež má krátké nohy. Tahle lež měla dlouhé vlasy, několik smrtelných chorob a podivné nadání zasekávat se uprostřed vět. A taky nadání zadupat poslední zbytky mého sebevědomí.
Když jste fakt nešťastní a šíleně patetičtí k tomu, můžete se zamilovat raz dva. Třeba i jen přes net, a třeba na půl roku. A třeba klidně po první větě o počasí.
Že můžete být přáteli s někým, do koho jste se kdysi zamilovali, mě naučil pan Racek. Stejně jako to, že se můžete nadchnout z někoho, kdo má na první schůzce ohromný nežit na nose (promiň!). A taky to, že nikdy nemůžete vědět, kdy nasněží.
Začali jsme s ježky, Nietzschem a irskou whiskey. Pokračovali jsme přes Radiohead a Muse na dálku. Skončili jsme, když jsem poznal zhulenou Žirafku.
(Dodatek: Díky za to, že je možné s někým zůstat přáteli i potom, co se jeden zachová jako svině).
Jak sbalit studenta filozofie? Zhulit ho, zlechtat ho, a mít patku. Nikdy nepochopím proč, ale bylo to moc krásný.
Adonis není jen rodové jméno jedné celkem průměrně vypadající kytky, ale také příjmení sličného studenta molekulární biologie a biochemie organismů. Podíval jsem se mu do očí jen jednou, když se mě ptal, co musí člověk umět na zápočet. A pak zmizel kdovíkam.
I kvůli člověku, který říká žížalám poootvory mooořský, se můžete natrápit. Pokud tedy hezky voní. Navíc vás může naučit, že věta "Já takovou hudbu taky neposlouchám, ale aspoň chodím na diskotéky, kde to hrajou" může být i urážkou.
Někdy můžete zamilovaně koukat po někom, kdo si vaši existenci neuvědomí ani když si s ním pak napíšete spoustu zpráv na grinderu. A tak dál platonicky obdivujete jeho krásu. A o pár let později vás může vyslýchat na předtestovém poradenství v Domu světla a opět vás ani pořádně nevzít na vědomí.
I v lásce by měly existovat no go zóny. Patnáctiletí manipulátoři by byli rozhodně jednou z nich. Zvlášť když rádi chodí za peníze.
Nový Zéland poprvé: Někdy ke štěstí stačí jeden světlovlasý krasavec, co při líbání dělá roztomilé zvuky, Ruské kolo a Edunburgh. Člověk si může užít nejkrásnější rande života a ještě se něco přiučit. Třeba že "you should move to New Zealand" je jenom frázička.
Nový Zéland podruhé: Někdy se naopak stává, že vás na Nový Zéland nikdo nepozve. Místo toho vám začne mizet před nosem ve chvíli, kdy si začínáte říkat, že byste s ním vážně mohli strávit velkou část života. Až pak vám radši dojde, že se nesměje stejným věcem, a takové vztahy přece nemají budoucnost.
Že nemá cenu začít chodit s někým, kdo chce dítě, když vy dítě nechcete, to dá rozum. Že vás takový člověk i přesto může okouzlit, to se stává. Že vám tvrdí, jak je vyrovnaný a upřímný, ale nakonec se nezmůže na víc než na ignoraci, to nasere.
Rozhodně pestřejší a zábavnější milostný život než většina heteroušů. A jaký milostný život, taký život nemilostný.