close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

3,4 - Metylendioxymetamfetamin

27. července 2018 v 11:48 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Nasadil jsem si korunu krále Karla ("Pojď," řekla, "nezbývá než vzít si korunu. A sám si králem být.") Nemyslím na ráno. Králové mívají na růžích ustláno.
M. kouzlí s pyramidami, trojúhelníky, postoji a emocemi a já jí to v tu chvíli hrozně žeru, visím jí na rtech a jsem na sebe hrdý. Král na vrcholu pyramidy. Dokud se kouzlo nerozplyne, dokud M. nepřestane říkat zaříkávadla. A pak mi zas zůstane jenom prostá radost a vím, že to mi celkem stačí.
"Zkuste do příště napsat povídku o tom, kdo jste". M. se mě snaží obrátit k sobě a já mluvím o Virginii Woolfové a o tom, že povídka nemusí mít příběh ani pointu. M. vykouzlila bubliny a chce je naplnit mnou; mluvím o pravidle pěti a z části nechápu, jak za tohle vůbec můžu platit.
Chci být mořským koníkem. Chci mít pokoj plný zeleně. Chci zpívat, chci tancovat. A taky si zpívám a tancuju, zpívám si v práci, tancuju si v autobusu.
A nad tím vším se vznáší mráček pana Ezouše a připomínka toho, že co chci obvykle zjistím až když to nemám. Místo deštníku svírám Šiktance a znovu si připomínám, že víc než veškerá láska ve mně vyvolává extázi Adam a Eva.
Najednou vidím, že přes všechny útrapy minulosti jsem na cestě, na které chci být.
Jsme teď u postoje. Jsme u toho, jaký chcete být.
Nevím, nevím, nemám zdání, počkej s nataženou dlaní. Nevrátí se, tak je to.
Chci ukusovat z života, převalovat ho v ústech, pít ho jako víno, jako whisky. Šňupat ho, píchat si ho, kouřit ho, nasát ho všemy póry těla.
A nakonec je všechno jak to vždycky bylo. Svět se nezměnil, já se nezměnil. Ale je mi tu líp.
(V pozadí šepot: Na jak dlouho?)

M. mění bubliny v koláže, koláže v povídky, povídky v bubliny; vzývá věčný návrat; točí se, točí, jako mně hlava když mám úzkost. Potřebuju schůdky, hezky krok za krokem, noha nohu mine.
Jsme u postoje. Jsme tam, kde jsme byli. Jen už vím, že můžu cítit i radost.
Díky M? Díky mně? Díky kouzelným pilulkám na předpis?
I don't know, I don't care.

A někdy nemám sílu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 28. července 2018 v 1:42 | Reagovat

Často nemáš sílu, protože máš cit, což je víc. :)

2 grey.t grey.t | E-mail | Web | 30. července 2018 v 21:33 | Reagovat

[1]: Ne že by mi dosud ten cit k něčemu byl, haha.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama