close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Jak se láme srdce

27. listopadu 2016 v 23:29 | Grey.t |  Zážitky a události
Do nedávna jsem netušil, co to znamená, mít zlomené srdce. Možná to netuším ani teď. Každopádně jsem ten, kdo někomu srdce zlomil. Není na tom nic romantického, nic velkolepého, nic, o co by kdokoliv mohl stát. Ale možná je to prostě tím, že jsem ho zlomil někomu, koho miluju.
Možná že jedna z nejstrašnějších věcí, jaké se v tomto ohledu (myslím city, vztahy) mohou stát, je, když zjistíte, že nedovedete být šťastní s někým, koho skutečně milujete. S někým, kdo vás miluje ještě víc a rozhodně víc, než si zasloužíte. Nedovedu k tomu říct víc.
Je to jako útlum, prázdnota na místě, kde by něco mohlo být. Na místě, které je vyprázdněné vaší vůlí. Teď, když spolu už nejsme, mi dochází, jak moc miluju. Ale neztrácí se tím všechny ty věci, které mi bránily být šťastný. Že nedovedeme čekat tři hodiny na koncert a bavit se u toho, protože si nemáme co říct. Že nemá žádné zájmy, nic, o čem by mohl mluvit nebo co by mohl dělat, když není se mnou. Že pořád jen hulí. A hulí. A hulí.
A od té doby, co vedle mě po dvou měsících spal, cítím bolest. Ztrátu. Že tohle už nikdy nezažiju. Protože když chci obejmout, chci obejmout od něj, když chci vedle někoho usínat, chci, aby to byl on. To, co jsem udělal, bude možná jedna z největších chyb mého života. Děsím se toho pořád dokola.
Mohl jsem udělat víc? Možná jsem nechtěl. Možná jsem dost nemiloval. A ostatně nemůžu ani zapomenout, že jsem se k němu nikdy nechoval s takovým respektem, jaký si zasloužil. Fakt je, že si ani nedovedu představit, jak by podle mě měl vypadat vztah, který by mi vyhovoval.
Nevím vlastně nic. Pořád koukám na propast, kterou jsem vytvořil, a taky na ránu, kterou jsi mi včera zasadil. Na to, že kdykoliv má s někým k něčemu dojít, vybavím se ti já a nemůžeš. Že pořád chceš mě. Netušil jsem, co na to říct. Netuším ani teď. A nebudu vědět nikdy. Vím jen, že jsem zlomil srdce člověku, na kterém mi záleželo možná nejvíc.
(Co když prostě nedovedu být šťastný a on na tom neměl žádnou zásluhu?)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 28. listopadu 2016 v 17:20 | Reagovat

Co je na huličích tak přitažlivého, nechápu. :D

2 Markéta Markéta | Web | 6. prosince 2016 v 4:04 | Reagovat

Všechny vztahy nás mají něčemu naučit, nikoho nepotkáváme jen tak. Hele, a někdy je prostě čas jít dál, jakkoli bolestné to může být.. Čekají nás další příběhy. Hlavní je vědět, co chceš... nebo alespoň, co nechceš.. A pokud s ním máš někdy být, tak se časem vaše cesty zase protnou. Nesmutni dlouho, pa*

3 Lirka :) Lirka :) | E-mail | Web | 7. prosince 2016 v 22:05 | Reagovat

Tam někde je někdo, kdo tě přesvědčí, že milovat umíš mnohem víc. Že umíš být šťastný. Přesvědčí tě tím, že bude vědět mnohem víc než ty sám, kdo jsi. A přesvědčí tě jakoby náhodou, ani si to nebude uvědomovat. Protože tam někde je. Někdo, koho budeš milovat a s kým budeš šťastný.

4 bludickka bludickka | E-mail | 20. ledna 2017 v 10:44 | Reagovat

Já bych tedy rozhodně nebyla přehnaně optimistická jako Lirka. Myslím, že ty jsi to nejlépe vystihnul v té poslední ozávorkované větě. Soudím dle vlastních zkušeností. Přijde mi, že mezi námi je v tomhle smyslu jistá podobnost, věčné hledání, představy, jak by "to všechno" mělo být, aby to bylo správně, častá nespokojenost, atd. Tím nechci určitě říct, že jsi měl s bývalým přítelem zůstávat, to ne. Jen chci říct, že v našem případě mám dojem, že problém je v tim, že štěstí si ničíme sami.

5 grey.t grey.t | 20. ledna 2017 v 20:52 | Reagovat

[4]: Děkuju. Myslím, že jsi to řekla skvěle a výstižně.
Já nikdy nevím, do jaké míry má člověk následovat ty představy a kdy už je čas se smiřovat s tím, že to ideální není.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama