Dilema o blokování

19. července 2016 v 23:15 | Grey.t |  Zážitky a události
Moje první zkušenost s blokováním kontaktů na facebooku byla svým způsobem velmi šokující. Zjistil jsem totiž, že smazat někoho z facebooku (někoho, koho nevídáte, s kým vás právě facebook udržuje v kontaktu) ještě neznamená ho jaksi zneškodnit. On totiž dál existuje a dál žije svůj život a prakticky se pro něj nic, nebo téměř nic nezmění. A tato jeho samostatná existence, která je v jádru nepřekvapivá a samozřejmá, vede k tomu, že se může stát, že ani důsledná blokace na všech frontách nemusí nutně znamenat definitivní konec kontaktu. Tak například máte společné známé, kteří se vás můžou zeptat, proč k blokaci došlo, sdílet s vámi některé informace o životě dané osoby, které vás nezajímají a jinými podobnými způsoby vás dál zatěžovat něčím, co jste chtěli odstranit. Možná ani ne tak tím, že by vám bylo libé s dotyčným neudržovat kontakt, jako spíš proto, že to považujete za nejlepší řešení.
A pak zjistíte, že klíčová zpráva neodešla. Totiž vaše rozhodnutí o blokaci a zdůvodnění, které, ač by se dalo za jistých okolností vydedukovat samo i bez upozornění, tomu druhému zcela určitě chybí. Totiž - vy to vlastně nezjistíte. Netušíte, jestli ta zpráva byla doručena, ale sms ve smyslu "co to děláš?" naznačuje nevědomost protistrany.
A pak nastupuje to dilema. Zařekli jste se, že už nikdy neodpovíte, minimálně ne v následujících dnech či týdnech, ale zároveň víte, že morálně správné by bylo jednat s druhým na rovinu a neupřít mu informaci, která osvětluje, jak na tom vlastně je. Ve světle dalších věcí, které jste se o dotyčném dozvěděli od známých, aniž byste se cokoliv dozvídat chtěli, nemáte vůbec chuť jednat v jeho prospěch morálně. Navíc to s sebou nese další emoční zátěž, riziko, že bude na zprávu reagovat atd.
Kterou metodu tedy zvolit? To je otázka, na kterou asi nemá smysl odpovídat, je to něco, na co člověk musí najít odpověď sám podle sebe. Já zvolil jednat morálně. Ač se mi vůbec nechtělo. Oživil jsem tím riziko kontaktu atd. Ale hádám, že to riziko je i nadále minimální.
Otázka, která je ale mnohem víc palčivá zní: co to znamená někoho bloknout? Ze života ho neodstraníte - tedy snad jen pokud byste neměli žádné společné známé, šance na jakékoliv setkání byla mizivá nebo naprosto neexistující, a dotyčný by na vás neměl žádný jiný kontakt. Neodstraníte ho ani ze své mysli. Jistě se snáz uklidňují pocity ohledně lidí, se kterými se nemusíme bavit, pořád to ale neznamená, že by ten člověk přestal existovat. Nepřestal existovat ani pro vás. Vlastně jediné, čím jste si prospěli je, že máte jistotu, že na daném komunikačním médiu vám ten člověk nenapíše. Konkrétně teď na facebooku. Což může nést spoustu výhod - můžete na něj pomalu ale jistě zapomínat, pokud vám psal něco hnusného, už to nemusíte číst, atd.
Divné na tom prostě je to, že to není čistý řez. Ač se to tak zdá. Je to možná čistý zářez, ale zbytek údu stejně musíte amputovat pilkou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilien Lilien | 20. července 2016 v 8:43 | Reagovat

Na tvém místě začnu některé věci řešit jednodušeji. Já si tak ušetřila spoustu dramat, která jsem se dřív zažívala. Prostě jednej podle sebe. Ubližuje ti ten člověk? Dělá z tebe kokota? Pryč s ním. Klidně mu to vysvětli, když ti to uklidní duši, ale neřeš to. Je to tvůj život a nemáš se komu dalšímu co zodpovídat za své rozhodnutí. Jen sobě.
Ale chápu. Já si bývalého odebrala z přátel a kdykoliv, kdy se objevil v komentáři pod některým z příspěvků našich společných přátel, tak se mi stejně udělalo blbě.

2 Alétheia Alétheia | 20. července 2016 v 10:07 | Reagovat

Hezky napsaný článek. A... "morálně správné by bylo jednat s druhým na rovinu a neupřít mu informaci, která osvětluje, jak na tom vlastně je" - za tohle Ti moc děkuji. Budu se to muset naučit a vzít za své. (o=0

3 stuprum stuprum | Web | 20. července 2016 v 14:16 | Reagovat

Řezat se má tupýma nůžkama, ať to bolí!

Mě neodstraníš nikdy, mám totiž mobilní data, která budou stále funkční! :D

4 Jasmínová Jasmínová | Web | 20. července 2016 v 19:28 | Reagovat

[3]: Tak tahle hláška je fajná, fakt ji slyším poprvé :D

Proto nemám facebook, člověk je tak krásně "ochuzený" o možné dětinské hádky přidám, nepřidám, blokuji. ;-)

5 grey.t grey.t | E-mail | Web | 20. července 2016 v 23:32 | Reagovat

[1]: Ono to není ani tak úvaha o tom, co udělat, jako spíš taková reflexe pocitů z toho, jak se věci vyvíjí. Ale máš pravdu, asi to chce řešit ty věci jednodušeji. Jenže co když si s někým hrozně ráda píšeš, ale nastane situace, kdy i přes to, že je to skvělé, ti ten člověk něčím ubližuje (ale nemůže to nijak ovlivnit)?

[2]: Vezmi to za své jen jestli to tak taky cítíš. Někdy je asi zbytečné říkat druhému na čem je...  nakonec to může taky občas udělat víc špatného než dobrého. Ale když už s někým ukončuješ kontakt, asi je fér mu říct proč :D

[3]: Kdybys věděl, jak tupý nůžky mám, tak bys mi tleskal :D
A jsem rád, že ses zas po dlouhé době ozval, tvé komentáře mi chyběly :) (To myslím vážně :D )

[4]: No, ono je to všude, jenom v trochu jiné podobě. Jen si ty lidi třeba pak člověk "neblokuje", ale nebere jim telefony a neodpovídá na zprávy, nebo se jim vyhýbá ve společnosti... Ale je pravda, že ty facebookové záležitosti přerůstají do děsivých rozměrů a získávají pro některé lidi velkou společenskou roli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama