close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kunda sem

13. června 2016 v 23:29 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Poslouchám dokola I wish you were dead. Ale spíš by sedělo I wish I was dead. Dneska už je to lepší. Víkend byl na zabití. A když se člověk zase probouzí do světa plného nenávisti, musí si připomenout i tu špetku lásky, kterou ještě má. O víkendu se na mě všechno svalilo. Pátek byl jako lis, sobota hnus.
A dneska v noci jsem se nevyspal, protože jsem v polospánku procházel bludištěm plaveckých bazénů na americké škole. V doprovodu psychopatické brunety jménem B., které přetáhla svou sokyni mikrofonem a svého vyvoleného chtěla v tom bazénovém labyrintu zabít. Nakonec utekla a vylezla na strom.
A do toho mi členové komise předčítali otázky.
Morfologie larev. (Jen to ne. Žádnou morfologii.)
A místo učení mě bolela hlava. Vzal jsem si prášek a dál mě bolela hlava. A tak jsem hrál hry na mobilu a teď mě hlava nebolí, ale už je moc pozdě.

A já prostě nevim. Chci psát. Něco. Protože psaní dávalo smysl. Nejvíc se děsím té chvíle po státnicích. Až mi dojde, že už se nebudu moc tvářit, že věci, ze kterých mám úzkosti, jsou státnice. ne že bych ze státnic úzkosti neměl, ale tyhle jsou z něčeho jiného.
Nebo je to možná jen obyčejný strach.
A taky na mě číhá otázka - co chci dělat?
(Chci napsat do laborky a chodit tam tři dny v týdnu? Ne. Rozhodně ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Chci se celé prázdniny válet v nicotě a sprchovat se jenom když má přijet přítel. Nebo nikdy. Mít dlouhý chlupy a pak si je vytrhat depilačnim voskem a nějak se smířit s podělanou dvojkou z obhajob, protože jsem prostě byl moc línej opravit svoje citační faux pas.)
Říkám si, že si třeba chci číst. Třeba. Možná. Kdo ví.
Nakonec budu hrát od rána do večera skyrim a přemýšlet, kde vezmu na vytuněnej počítač, kterej utáhne tu reedici nebo co to je, která má vyjít na podzim.

V hlavě se mi rojí otázky. Především na to, co nevím. VDJ rekombinace. "A věděl byste, jak rekombinace funguje na molekulární úrovni?"
Protože kromě fyziologie živočichů, fyziologie rostlin, morfologie živočichů, morfologie rostlin, vývojové biologie a imunologie se prostě člověk určitě má čas naučit znova i molekuláru.
Ne že by s cre rekombinázama nebyla sranda. stejně tak s paní profesorkou P. a kvasinkama a snare a SRP partikulí. Co člověka potom vede dělat něco s gliema?
Mohl jsem si dát státnice z bílého modulu, konečně se naučit biochemii a nakonec dělat molekulárního biologa.

Pokud bych chtěl na PhD do německa... musel byh zjistit kam. A nebo se naučit programovat a zobrazovat a dělat divné věci s počítačem. A taky se naučit německy.
Pokud bych chtěl vůbec na PhD.

Někdy - ale to psát nebudu.

Možná bych si přečetl Krysaře. Po sté. A Adama a Evu. Darmoděj, nevděk svět, nehřeje, nezebe...
(Ach lásko má, jsi z jezí rzi, a z vln a z vírů jezerních, kde ze všech malých smrtí mých zbylo jen labutí peří).

V současné protivné nálady by možná nebylo tak složité si vydupat, že budu vegan a nebudu jíst nic, co matka uvaří. Kdybych na to měl v současné protivné náladě chuť. Momentálně mám chuť nenávidět státnice a ještě víc nenávidět příslib děsuplných situací po nich.
Především toho ticha. Klidu. Toho, že potom přijdou horší myšlenky.
(Co je horší než neudělat státnice?)
(Bojím se.)
(Co je horší než trojka ze státnic?)
(A taky bych měl dojít na sekretariát a zjisti si komisi na přijímačky. Abych věděl, co se naučit nejlíp.)
(A donést jim svou citačně pokurvenou práci.)
(Kunda sem.)
(A taky přestat nadužívat závorky - a raději nadužívat pomlčky; středníky)

Došel jsem k závěru, že pokud někdy budu Grey, tak budu Jimmy. Podle jedné alternativní country odrhovačky. Nebo možná folkové. Kdo ví.
A taky si nechám vytetovat nějakou chobotnici a pod ní citát od joanny...
(Even mollusks have wedding though solemn and leaden?)
A nebo si pořídím tu chobotnici a alkohol, do kterého se nakládají. Abych si udělal svůj výstřední klobouk, který si stejně nebudu mít odvahu vzít. Ale mít na stole chobotnici - to chceš.
Malá kompenzace za pakobylky, které asi nikdy mít nebudu?

Na druhou stranu, otec chtěl psa a já ho nechtěl. Máme psa. Venčit ho musím. Komu by ublížily moje roztomilé pakobylky, které nikdo venčit nemusí? Vypadají jako sličná větev.

Jo. Asi se vážně nedovedu bavit s lidma. Když to nejde, začnu mluvit o transplantacích srdce nebo o tom, jak se v laborce izolují mozky.
To první lidem přijde nudné. To druhé nechutné.
A nakonec mi to je celkem jedno. Budu myši pitvající vegan. Whatever.

(Whatever je taková novodobá paralela k Hakuna Matata?)

No, takže tak. Jsem se rozepsal. A nemám chuťp řestat. Mám chuť psát sračky do skonání světa (a země byla nesličná a pustá). Jenže co už. Jednou musim spát a jednou musim na státnice a jednou... kdo ví. Jednou třeba umřu. Baví mě to pomyšlení, že nebudu mít nikoho. Že si vlastně nikdo nevšimne, že jsem pryč. Budu zavřenej doma se spoustou koček, které mě pak sežerou... a až jeden ten puch dojde k sousedům, nebudou pořád vědět, jestli ty kočky žijou a nebo už nežijou. Budou to moje Schrodingerovy kočky. Schrodingerovy lidožravé kočky. Akorát místo jedu tu budou mít jen omezené zdroje jídla.
Hádám, že začnu smrdět dřív než pojdou hlady. Netuším, proč budu smrdět. Zato ale vím, proč a jak funguje rigor mortis a že sval může být stažený - aha! Nevím. Izotonicky nebo izometricky.
Nebo taky že existuje vlnitý a hladký tetanus a že dorzální ret blastoporu je organizátor obojživelníků. Že nemáme zygotu a ani vajíčko.
A ani vajíčko není vajíčko. Pokud teda někdo místo slepičích vajec nekupuje vejce ježovek. Pak by skutečně kupoval vejce a ne oocyty.
Což mi připomíná, že jsem dlouho neviděl Kluka z vývojovky (alias moje jediná naděje na to, že kdybych se rozešel, měl bych ještě šanci narazit i na normálního gay. Ale nenašel bych nikdy odvahu ho oslovit, zato bych ho našel na grindru, kde bych ho unudil debatou o smysluplnosti filosofie.)
Tak.
Nakonec tohle je můj život. Přitahuju lidi, kteří mi na moje darkest fears řeknou, že nemají rádi, když vedu monology o dvaceti zprávách. Ne. aha. Oni to neřeknou mně. Potom mi - ne, předtím - vyznají lásku a následně pošlou svoje péro mému spolužákovi, který je ve všem lepší než já.
A já jsem moc malichernej na to, aby mi to bylo u prdele.

Takže vzpomínám na Berlín. Na Joannu. Na lišku. Na pani krtka a její dance moves když hrála v mekáči music od madonny. Aneb i bezďák si dovede užívat života. To jen já to nedovedu a myslím si, že je to normální.
Protože moc sleduju nihilist memes a beru to moc vážně.
Nebo proto, že stejně nevidim žádné uspokojení v budoucnosti. A taky proto, že mám blbej sestřih a deptá mě to každé ráno. No dobře, jen ta rána, kdy nemám mastné vlasy.

MInulý rok se mi povedlo napsat víc článků než kdy jindy. Tenhle rok se mi daří psát míň článků než kdy jindy - a o ještě větších hovnech.

Nakonec ale - lidi s depresí mají problém i vylézt z postele. Já klidně chodím plavat. Tak se snad bát nemusím. (Věta navazující na něco, co jsem nenapsal. Jako za starých dobrých patetických časů, jů.)
Chybí mi Willyho blog. Když už nic jiného, mohl jsem se těšit na zajímavé člány o věcech, které jiní gayové zažívají a já ne.
A taky mi chybí drbání cizích blogů s Rackem. (Neříkám mu už jménem?)
A našel jsem svůj starý deníček. Resp. sešit s ranímá stránkama. Tzn. sešit, který jsem si psal po maturitě, vydeptaný právě z Racka a taky z Doktora s medovýma očima (který teď mimochodem hledá kamaráda s výhodama, protože má už tři roky partnera a přešli na volný vztah. Ano. takže cca půl roku potom, co "mě chtěl hrozně moc políbit, ale pak si to rozmyslel". Gr8.)... A četl jsem Stepního vlka. Why not. Protože všem přišlo, že se mi to bude líbit.

Nakonec bych asi měl svou frustraci dávat najevo lidem, kteří za ni mohou. Ne lidem, kteří jsou na mě obvykle milí. A ne kvůli tomu, že někdo jiný podle nich nemá svalnatou postavu a podle mě ano.
Nesnášim falešnou účast. Falešnej zájem. A možná nejhorší jsou falešný omluvy. Nemám je rád proto, že vždycky věřím, že nejsou falešný.
Díky bohu za S. Za to, že mi připomíná, že lidi jsou svině a že i já mám být svině. Nakonec jsem ale svině na ty lidi, co svině nejsou.

(Nevim, jestli chci vědět, jak dlouho tohle píšu. Chtěl bych zas napsat něco. Něco. Něco jako kokon nebo jako tu druhou skicu o klukovi, co miloval holku s kaštanama. Nebo si aspoň trochu sebeironicky povzdechnout nad tím, že jsem meloun. Ne tak zelenej, ale tak - už nevím, jak to bylo. Možná to bylo ne tak sladkej, ale tak zelenej.)

Ale abych se neradoval předčasně. Až skončí státnice, budu se moct učit na přijímačky.
A až skončí přijímačky, budu moct číst články k diplomce. A nebo si hledat práci. Hehe.

Co když mi v laborce zůstaly buňky a vyrostla z nich ohromná masa neuronů... zarostla celou kultivačku a ústav teď žije vlastním artificiálním mozkem.
(Moje školitelka je teď zastupující ředitelkou. Abych se taky pochlubil cizím peřím.)

(A proto nejspíš neměla čas mi přijít na obhajobu. Abych nebyl zas moc optimista.)

(A to není ten důvod, proč mi zhoršili známku. Ten důvod je, že jsem posral citace.)


Taky jsem minulej tejden četl mangu o spirálách.
Proč jsou vlastně lidi tak ochotní vzdorovat nějakému prokletí, když jeho důsledkem není žádné zotročení ani nic podobného, ale prostě smrt - nebo naplnění nějakou šíleností, třeba spirálama.
A proč jedli šneky?

Lana Del Rey prý nahrává další album. Ale možná by líp udělala, kdyby se vrátila na školu a dostudovala si tu filosofii. A třeba by si pak přestala píchat kolagen a vypadala by normálně.
A třeba taky ne.

Cher je prý královna gayů. A co na to Madonna? (A co na to Gaga?)

A taky jsem přestal nesnášet Taytay. Tolik novinky ze světa popu.

A taky mám chuť přečíst si znovu něco od Murakamiho. Buď Kafku na pobřeží nebo Kroniku ptáčka na klíček. Kterou má půjčenou střepův ex. Získat zpět vlastní knihu tak obnáší setkat se s lidmi, což se mi teď vůbec nechce.

Nechce se mi totiž nic.
A nic neumim.
A ve čtvrtek mam státnice.
A nejdu odpoledne, ale už dopoledne.


Ebebe.
(Kunda tam.)
(Snad na to pan prezident nemá copyright.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 A. A. | 14. června 2016 v 1:09 | Reagovat

docelas mě pobavil ku noci..
až to skončí budeš hledat akorát kde maj dobrou whiskey, doufám, že je ti to jasný

2 Lilien Lilien | 14. června 2016 v 7:41 | Reagovat

Z tebe má člověk vždy tak krásný pocit, že v těch sračkách a nihilismu není sám. Děkuji <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama