A znovu láska...
Tyhle chvíle jsou nejhorší. Ale i nejkrásnější. Když si najednou uvědomíte, jak moc milujete. Když vám puká srdce, protože se do něj už nevejde všechen ten cit. Jsou to ty záchěvy - a láska je znovu něčím výjimečným. Potom se musím ptát sám sebe: Kdo to má? Že někoho miluje a on miluje jeho. To není samozřejmé. Ani běžné. Není to něco, co vznikne v každém vztahu. Není to jen jeden z arumentů proti rozchodu. Je to mnohem víc. Je to totiž celý svět, který vzniká mezi dvěma naprosto oddělenými entitami a spojuje je. Dvě oddělená nekonečna.
A to všechno může zaniknout? V tu chvíli se to zdá neskutečné. Zánik - nic takového není.
Takže trochu snění jako za dávných časů. A zítra Scott Bradlee.
Tváří v tvář lásce i sveřepí krotnou. Když se z dvou ostrovů stane jeden, hovoříme o příměsi magie. Dar vzájemnosti je vykoupen draze. Zánikem. Jen ta láska nezaniká, která víří proudem z osamocených krajů. :)