close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vyšívání

20. prosince 2015 v 1:21 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Nejvíc proměňující zážitek byl asi ten, se kterým se stále nedovedu smířit. Je zvláštní, jak vás krátký vztah se špatným člověkem dovede změnit. Zničit. Opravdu rozebrat. Nezůstalo ze mě nic použitelného. Všechno jsem musel postavit nanovo. Jsem pravděpodobně někdo úplně jiný. Možná to ale není dobře.
Stačilo pár měsíců a najednou jsem si ze dne na den musel vybudovat pevnost. Lešení, které mě udrží na nohou, protože už jsem neměl sílu stát. A pak provést rekonstrukci.
Říká se, že řetěz je vždy tak silný, jako jeho nejslabší článek. Nejspíš bylo tedy jen otázkou času, než někdo zatáhne příliš silně - a prasklo by to na stejném místě, totiž ve špatně ušitých švech mého sebevědomí. Možná to trhnutí přišlo ale příliš brzy. Dřív, než jsem se naučil kovat. Nebo šít. Nebo žít.
Měla to být dočasná fasáda. Ale je mnohem snazší postavit nový barák na prázdné pracele, než pomalu, kousek po kousku, přestavovat ten, který už existuje. Včetně nosných zdí. A nakonec se stejně musím zeptat, jestli to, co z toho vzniklo, je aspoň trochu pevnější.
Zcela jistě není, jen se to tak tváří.
Mám milion snů a žádný není reálný. Chci být čímkoliv, co nemá zodpovědnost za vlastní život a co nemá smysl pro smysl. Psycholožka tvrdí, že je v pořádku, když nevím, co s životem. Ale já cítím povinnost existenciálního rázu. Cítím, že teď je ještě čas něco změnit, ale brzy už nebude. Možná i teď je nakonec příliš pozdě.
Změnit všechno. Vytesat ze zdí ty vadné cihly, které mě tak připitoměle váží k lidem jako je Střep. Opravit potrubí, aby zas z kohoutku tekla čistá voda. Udělat opravovou rekonstrukci, ne jen naoko. Ale k tomu bych potřeboval pomoc. Pomoc někoho, kdo umí stavět lidské duše. A jediný takový člověk mi tvrdí, že jsem v pořádku.
Ale já se tak necítím.
Jdu po cestě a obdivuji stromořadí. A dokud jdu a obdivuji, cesta se zdá dobrá. Pak se ale zastavím a najednou si uvědomím, že cesta, po které mám jít, žádnými stromy lemovaná není. Co mi však zbývá, než zase jít. Nakonec znovu obdivuji stromy. To ale neznamená, že je ta cesta najednou správná.
(Jediný člověk na světě mi říká Rosemary a já ho ani neznám.)
Nejspíš mi nestačí žít život. Potřebuju ho žít správně. Jenže nic jako správně nejspíš není. Potom je asi na mně, abych ho žil aspoň nějak, ale to mi právě nestačí.
Možná by stačilo se zapojit do nějaké činnosti. Setrvat aktivní. Nedat prostor takovým myšlenkám. Ale já jim chci dát prostor - a chci aby nepřišly. Chci, aby místo nich přišel pocit, že takhle je to dobře.
Možná už je opravdu čas. Zásadně změnit život. Čtyři roky po poslední změně.
Pamatuji si svůj poslední velký cíl. Poslední velké léto. (Jedinou velkou lásku?) A taky poslední opravdovou zimu a maraton Pána prstenů s Kopretinou (a zelenou vílou).

(Jak moc zvláštní by bylo seknout se školou ve třeťáku, ve chvíli, kdy je víc než pravděpodobné, že ji minimálně na Bc. dodělám, potom, co jsem dostal prospěchové stipendium a vůbec? Ale možná to je něco, co chci udělat ze všeho nejvíc. Možná, že když člověk neví, je lepší nedělat vůbec nic než dělat něco, co je aspoň částečně přijatelné.)

Ještě před Bohem byla voda.
Možná bych se měl zeptat vody, jak se řeší bezcestí.
(A nebo Virginie Woolfové.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 20. prosince 2015 v 1:42 | Reagovat

Virginie tě zavede jenom k majáku.

Když nevíš kudy kam, zeptej se opilce. :)

2 grey.t grey.t | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 22:22 | Reagovat

[1]: Ba ne, Virginie mě zavede mnohem dál :)

3 Lili Lili | 21. prosince 2015 v 0:30 | Reagovat

Dej si pozor, jestli jsi opravdu ztracený nebo jen pod tlakem ze státnic atd. Mě všichni tvrdili, že je to ten tlak, že se to stává každému těsně před koncem. Ale já tak dlouho prodlužovala, že jsem se dokonale vyčerpala a neměla sílu a motivaci na finální kroky. A měla jsem navíc panickou hrůzu a silnou potřebu začít žít. Dost tomu přispělo i to, že jsem začala pracovat a chtěla po práci dělat ,,svoje věci" a ne se ještě učit.

4 Alétheia Alétheia | 26. prosince 2015 v 13:47 | Reagovat

Tome, neee! Nesekej se školou! Oo= Potom bys toho litoval. )o,= Teď ten půl rok už nějak vydržíš, ne? (o=0

5 Mar Mar | E-mail | Web | 4. ledna 2016 v 21:47 | Reagovat

Vydržet... Je hrozně zajímavý si říct, že tu školu člověk prostě ještě "vydrží". Já s tím mám chuť seknout furt, ale nemám odvahu. Vždycky jsem si stěžovala na to, jak mě vytáčí ta společnost, která nutí člověka dělat všechno tak, jak se má. Udělat školu, protože to by člověk měl udělat, studovat, protože jinak nenajde práci... Asi to tak lidi nějak vidí...

Je pravda, že je mnohem snažší stavět než opravovat, ale můžeš si říct, že by byla moc velká škoda zbourat všechno to, co ten dům má symbolizovat. Takhle ho můžeš vylepšit...

Asi ani pořádně nevím, co tím chci říct.... Jen že ti asi aspoň trochu rozumím...

A nepřijde mi v pořádku, když se necítíš v pořádku a ostatní říkají, že to je v pořádku :-)

6 grey.t grey.t | E-mail | Web | 6. ledna 2016 v 23:26 | Reagovat

[3]: Taky mi většinou lidi tvrdí, že je to státnicema, stresem, prostě tím tlakem. Ale ten pocit, že to nemusí být to pravé, mám od prváku... Jenže co jiného dělat?

[4]: Jasně, že vydržím :) Vím, že bych toho litoval, bylo by nerozvážné odejít teď.

[5]: Já taky nemám odvahu, ale zároveň mi to přijde - v půlce třeťáku - jako zbytečný krok. Navíc jsem takhle opustil filosofii, přišlo by mi strašné opustit i další školu.

Hlavně je složité při opravě něco změnit. Je snadné opravovat tak, že udržuješ to, co už stojí. Ale co když je celá ta konstrukce špatně? Nosné zdi zbořit nemůžeš, protože pak ti to celé stejně spadne na hlavu...
A teď je otázka, jestli potřebuju opravit nosné zdi...

Ta poslední věta mě nadchla, děkuji za ni, Mar :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama