Mé nevědomí je zřejmě ještě větším a podšitějším expertem na vztahy, než jsem si mohl vůbec myslet. Když už jsem sám vědomě nedokázal utnout své nezdravé kontakty, podstrčilo mi krásnou "vtipnou" odpověď, že už nemůžeme být dál kamarádi, pokud nemá rád whisky. Ovšem to jsem netušil, že ani pět smajlíků nebude dost na to, aby to opravdu vyznělo jako blbý vtip a ne jako ještě blbější vážné rozhodnutí.
Očividně nestačí. Nebo se někdo opravdu těšil, až mu něco takového napíšu a on se mě zbaví?
Jednodušší by ale bylo připsat to celé ne nevědomí, ale mému šíleně špatnému smyslu pro humor. Totiž jediný, kdo se mým vtipům směje, jsem já. Nikdo jiný většinou netuší, jak moc jsou zábavné.
Čeká mě opravdu kouzelný týden, ve středu budu zas do pěti v laborce, potom si udělám výlet do školy a doma půjdu co nejrychleji spát. Ve čtvrtek v devět odjíždím z Prahy do Berlína na koncert Joanny Newsom. Vrátím se v pátek odpoledne, půjdu spát a v sobotu v devět vyrazím na koncert Madonny.
Teď si uvědomuji, že to nevyznělo dost teple. Nejspíš bych měl použít tučný font, jako jiné gay blogy, abych byl in. (Vážně mě fascinují tučně zvýrazněné věty typu "Udržují spolu partnerský vztah ale tolerují si úlety". Vždy se potom cítím líp. Totiž míň jako děvka a míň jako buzna.)
Moje psychika se vrací k normálu. Aspoň zdánlivě.
(A vyšlo video k Divers. Po pěti letech poslechu živé verze nemám slov. Je to pokaždé ještě krásnější než předtím - a pokaždé u toho brečím o trochu víc.)
Též se směju tvým nápadům. :)