close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Šťastný víkend

12. srpna 2015 v 11:11 | Grey.t |  Zážitky a události
Subtilní nálada podlitá brandy, vařená na mírném ohni - to je právě to, co se hodí pro popis víkendu, který se nebude opakovat, aneb o éterickém setkání s tetou vílou, která zářila svým světlým obličejem, ve kterém se zračilo štěstí. Ani nevím, jak je to možné a přitom si pořád říkám, musí být krásné tetou vílou.
Je to jedna z těch tet, které nejsou ani vzdálené příbuzné, ale přátelé vašich rodičů. Tahle je přítelkyní mé matky už hodně dlouhou dobu a znám ji, co si pamatuju svět. Ale pamatuju si ji úplně jinak - nebo ještě spíš, nepamatuju si ji téměř vůbec. Znal jsme ji jako matku dětí, ne jako tuhle okouzlující bytost, do které bych se možná mohl i zamilovat nějakou zvláštní platonickou obdivující láskou - imaginární.
Žasnu, jak má uspořádaný život. Jako by ani nedělala nic, co dělat nechce. Jak si umí všechno zařídit a stanovit si hranice. Být sama za sebe; ale nechtěl bych být jejím synem. Otázka je, o kolik lepší je být synem přehnaně pečující matky. A zatímco z mé matky se vílovitost vytratila a mládí se zahalilo vrstvou břišního tuku, teta si drží postavu a tancuje v šatičkách pohyby, které možná nejsou z nejladnějších, ale ma jí osobité kouzlo, které vás donutí na ní spočívat očima. Z nějakého důvodu k ní okamžitě přilnu a netuším proč a jak. Jen vím, že čas s ní je příjemný.
A pak mě veze domů a já ani nevím, o čem s ní mluvit. Pořád je to běžný dospělý - ale ta aura kolem ní a všechno to podivné, éterické, nepojmenovatelné; jako když vyslovuje jména některých zpěváků nebo když poznamenává, že se jí nelíbí, když se dva kluci drží za ruce.
(A má matka a její vzpomínky na něco extaticky erotického.)
Vlasy jsem měl naprosto odporné a neměl jsem jedinou možnost té jasné bytosti oplácet její šarm, snad jen kytaru a falešný zpěv a možná to i trochu stačilo, ale za hezký večer jsem rozhodně měl děkovat já. Ani nevím proč a ani nevím co.
Chystám se o tom psát už několik dní - už od neděle. A stále to zraje, ale zároveň se to vzdaluje a správná slova nejsou zas tak správná, jak by měla být. Pořád nevím, jak popsat ten pocit, tu fascinaci a šarm, okouzlení - a taky nevím, co to vlastně cítím a co popsat vůbec chci. Snad jen že jsem viděl nádhernou bytost. Bytost, která mi pomohla najít víru, že život může být šťastný a člověk taky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama