close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Pořád

26. května 2015 v 11:07 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Místo učení si relaxačně brečím u hudby, která mi připomíná přítele a tolik krásných chvil. Třeba jak se pozvracel na naše výročí o zkouškovém a já se učil buňku, čistil postel a zároveň se o něj staral. Koukali jsme na MTV a já si zamiloval několik písniček. A navzdory všemu to bylo nejlepší výročí, jaké si umím představit. Taky mám trochu pocit, že tohle je zkouška, na kterou jsem naučený za ty dva roky asi nejmíň.
Nebo vzpomínám na ty chvíle, kdy jsme teprve začínali a všechno se odehrávalo ve Stromovce. A kolikrát nám byla zima, ale nakonec to ani nevadilo. Chtěl bych tam zase chodit. Opíjet se Avanti a dalšími sladkými alkoholy, po kterých se nikdy nikdo neopil (vyjma mě). Povídat si ani nevím o čem být si najednou o tolik blíž. Vnímat se. Chápat se. Radovat se. Ležet v trávě a sledovat ostatní. Schovávat se. Plánovat budoucnost, která stejně nebude tak růžová.
Přestože občas nevypadá vůbec dobře, nedovedu si představit, že by se mi nelíbil.
A navzdory všem svým imaginárním láskám si už neumím vybavit, jaké to je, milovat někoho jiného. Zamilovat se.
Už si začínám zvykat, že jsme spolu pořád. Že u mě spí a skoro i bydlí a že nemám tu samotu, kterou občas tak zoufale potřebuji. Pořád mě to dohání k šílenství, jsem hysterický, nemůžu se smířit s tím, že je tu větší bordel, že drobí, že si nemůžu pustit hudbu, kterou chci já. Ale zvykám si. A najednou jsem rád, že tu je, jsem smutný, když odjíždí. A když tu není, stýská se mi.
V noci se mi zdají sny o tom, jak píšu na blog. Jak se snažím zachytit plynutí a popisuju jako jedním proudem svou procházku ve snu. A daří se mi to. Mluvím o své učitelce ze základky a tak. (A pak si to aspoň z části realizuju, když se mám učit?)
Pořád jsem neskutečně přecitlivělý. Aspoň občas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta Rezekvítková Ta Rezekvítková | Web | 26. května 2015 v 18:14 | Reagovat

Relaxační brečení? To je věc, kterou neznám, asi se slzami moc plýtvám na nějaké povrchnější věci...

2 grey.t grey.t | E-mail | Web | 26. května 2015 v 19:52 | Reagovat

[1]: No asi by se tomu tak říkat ani nemělo, kdo ví. Jen mě popadla taková nálada, kdy jsem brečel spíš tak mimoděk, možná radostí, nebo takovým neutrálním dojetím. (Jinak řečeno jsem hrozně přecitlivělý a občas brečím kvůli maličkostem. A aby to neznělo tak pateticky, říkám tomu relaxační brečení).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama