close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

První den?

25. března 2015 v 22:00 | Grey.t |  Zážitky a události
Měl bych se učit na průběžný test z antropologie. Místo toho se snažím vzkřísit sám sebe. A na základě snů, které ve mně zanechávají dojem ještě po dvou dnech, usuzuji, že je pro to vhodné období. Den, během kterého jsem si dokazoval, že na to stále mám. Že mi pořád ještě zbývá dost sil na to být sebou.
Po dočtení Dvanácti povídek o poutnících jsem se pustil na dvě hodiny do učení. Pak jsem uklidil a potom jsem se rozhodl psát. Přestože se jedná o homoerotickou sračku, je to pořád něco. I když neustále narážím na základní problém: Neschopnost vymyslet jakýkoliv příběh. A teď mi to možná dochází. Jsem nedotčený životem. Nevím, jaké příběhy se lidem dějí. Nevím, co dělají lidé, kteří chodí ven. Už nevím, jak probíhají první romantické schůzky a ani nevím, jestli jsem to někdy opravdu věděl. Jako kdyby ta pravá romantika byly vždycky náhodou.
Na rozdíl od jiných - hodně dávných - dní se přede mnou den příběh nevynořuje. Píšu a pak najednou nevím, jak dál. Na obzoru nevidím nic a psát o ničem nelze. I tady vidím paralelu se svým životem. Jdu a čekám, co přijde. Nemám jasnou vizi toho, co má nastat. Ani se o výsledek nedovedu pořádně přičinit. Prostě jdu a... uvidím.
Potom jsem se odhodlal hrát na housle. Konečně jsem si upravil a vytisknul noty k How to disappear completely (and never be seen again). A teď už se to jen naučit a dostat to do formy, ve které se mi to bude vážně líbit. A ve které to bude mít tu správnou atmosféru.
Překvapuje mě, nakolik se mi ta schopnost hrát na housle ještě zachovala. Pořád nezahraju vůbec nic, ale cvičení, co jsem dostal v červenci, mi po dvou dnech cvičení jdou celkem dobře.
Přemýšlím nad tím, kde vzít příběh. Jak ho vymyslet.
Cokoliv.
Ale najednou mám pocit dobře prožitého dne. A výčitky, že jsem se nenaučil víc na antropologii. Ale omlouvá mě, že jsem se učil žít. Že jsem se snažil dělat to, co potřebuji.
V noci mě snad čeká další živý sen, který budu postupně zapomínat. Další sen, který by mi dokázal, že teď je ta pravá chvíle, že teď můžu projít metamorfózou.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 A. A. | 26. března 2015 v 10:31 | Reagovat

Víš co se zdálo dnes mně? Byla jsem v komisi na přijimačkách s Gill, píchali jsme uchazečům nějakej arousal nebo co a ptali se na intimní témata jejich života. O pauzách se Gill prolejvala medovinou, ve který byla zastrčená injekční stříkačka a pak přišla obří vlna (byli jsme totiž v yellowstonu víš a ten bouchl a nevimkdesetamvzalomoře), všechny nás spláchla a pak to bylo ve zprávách.

2 grey.t grey.t | E-mail | Web | 26. března 2015 v 18:09 | Reagovat

[1]: To zní skvěle!

3 bludickka bludickka | 27. března 2015 v 22:44 | Reagovat

Doufam, ze pristi kosilkove video bude i s hranim na housle :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama