close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

In need

3. ledna 2015 v 0:56 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Cítím se jako rozbité zrcadlo. Nejsem pořádně při smyslej. Mozek jako vata a svět jako želatina. Kocovina a opilost a únava. Tři v jednom.
A to vědomí, že i když si myslím, že dělám dobré rozhodnutí, dělám ve skutečnosti něco hnusného... Že dělám špatná rozhodnutí a nevím o tom.
Svět je jiný.
A já potřebuju s někým mluvit. Otevřeně. A nedokážu s nikým otevřeně mluvit. Mluvit dokola o tom samém. Milionkrát. Dokud už to fakt nebude venku. Dokud mě to nepřestane tížit.
I když to někomu říkám, jako bych to ani neříkal. A když to říkám, jako bych tím všechny otravoval. A jako by to ani nebylo pochopitelné.
Proč mě to tolik tíží? Proč pořád dokola? A tak dál?
Neskončí to nakonec jako druhá Letní Bouře nebo něco takovýho, že ne?
A fakt mám teď pocit, že bych potřeboval psycholožku. Jenže to si ještě tři týdny počkám.
Proč je to tak naléhavé a proč teď? A proč to najednou nejde řešit? S nikým? Proč je to tak divné?
Proč je to tak posraný?

Možná jsem prostě overly attached.

Proč to vlastně řeším? Není to vzájemné. Pro něj jsem nic. Nebo jednoduše zmrd.
Proč tolik odpouštím? On neodpouští. (Ale ne, nedal jsi mu příležitost, neomluvil ses.)
(Jenže co jako? Omluvit se někomu s tak jednoduše polarizovaným prožíváním? Možná ho neznám úplně, jistě. Ale furt jsem přesvědčený, že účinnější je házet hrách na zeď.)

Dejte mi ránu palicí, ať už mě to pustí. V některých ohledech se můj mozek chová debilně. (Můj mozek? Prostě já, no.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lilien Lilien | 4. ledna 2015 v 11:11 | Reagovat

Odpuštění vlastně nemusí vyžadovat omluvu. Odpuštění dělá člověk sám kvůli sobě, aby si s sebou netáhl všechny ty sračky a mohl žít dál.
Otázka je, proč se mu potřebuješ omluvit? Co se stalo, že to najednou tak neodbytně vyplulo na povrch?
Mě se jednou stalo, že jsem roky držela tajemství, ze kterého mi bylo zle a pak se jednou bez zdánlivé souvislosti vynořilo a věděla jsem, že teď už ho zpátky nepotopím a tak jsem přijala důsledky, ale zachovala se podle toho, jak to pro mě bylo správné a čestné. A ztratila jsem sice kvůli tomu někoho, ale ve finále to bylo to správné rozhodnutí.
Není vždycky tak těžké přijít na to, co chceme.

2 bludickka bludickka | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 20:25 | Reagovat

Třeba bych mohla za psycholožku chvíli zaskočit :) Alespoň tedy v té části vyslechnutí :)

3 grey.t grey.t | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 22:41 | Reagovat

[1]: Nevím, co přesně se stalo, ale najednou je to nějak nutkavé, čím dál víc.
Pro mě to těžké bývá hodně...

[2]: Mohla, snad. Ale já ani nevím, jestli bude fungovat ta psycholožka. Asi je to jedna z těch věcí, které člověk může vyprávět komu chce, ale uleví se mu teprve až když si sám najde nějakou odpověď... kdo ví...

A já bych ti mohl zkusit co nejdřív konečně odpovědět na e-mail! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama