close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vzdálený

10. prosince 2014 v 23:36 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Pateticky zpěvná nálada po utlumeném dni. Všechno znělo jako utlumené bubnování. Bez rytmu. Bez náboje. Daleko. Zaspal jsem přednášku a tak vůbec.
A pak jsem začal litovat, že jsem se zamotal do celého toho zkaženého buzního světa. Už mě to unavuje.
Asi mě unavuje všechno. V určité chvíle. Chci se zavřít doma. A mít tu klid. Zpívat si. A vůbec se nějak resuscitovat.
Skřehotám písničky od Christiny Perri.
Co je to romantika?

Tolik věcí mě teď nebaví. Na tolik věcí nemám chuť.
Nevím, čím se oživit.
Jsem vyhaslý. Unavený.

A pak ne. Pak je odpoledne a je to zas dobré. Možná tím mrazem venku. Nebo cvičením. Nebo prostě něčím. Skřehotám písničky od Christiny Perri a cítím tuctový smutek.
Tvořím kolem sebe atmosféru, jako bych chtěl kouzlit.
Věty z knih zní jinak. Jinak než věty života. Ve světě chybí něco z toho kouzla. Věty nestojí perfektně. O to krásnější je krása. Zrodí se z ničeho. Bez účelu. Bez záměru. Je divoká a nespoutaná. Vznikne v okamžiku a v dalším může zaniknout. Krása slov a vět, které si nevšímáme. Krása drobností. Neknižních jednoduchostí.

Nějak jsem zas vzdálený. Jako bych měl hroší kůži.

Nejsem tělo. Nejsem tělo. Nejsem tělo.
(Mantra.)
Měním se s tím, jak se cítím. Proč tělo zůstává?
Přitom jsem voda. Voda. A hroší kůže. Kámen, když na to přijde.
Uvnitř mám tisíce podob. Tělo mi nutí jedinou.

Ztrácím chuť čaje. Vůni vlhké půdy.
Existuje i krásný smutek.

Všechno je tak ohrané. Celý svět je cliché.
Co má být poetické mi přijde jen přehnaně patetické. Prvoplánové cetky. Dupu sám po sobě. Jako bych Letní Bouři říkal Letní Bouře. Všechno je umělé. Přitažené za vlasy. Krása přirozenosti... to je klíč!
Dokážeme tvořit přirozeně?

Chci splynout s hladinou. V noci. Zrcadlit nebe a být tak chladný. Cítit chlad hvězd. Být chladem hvězd. (A nemyslet si, že je to patetické.) Cítit vítr. Nechat se jím čeřit. Chvět se, vlnit se. A být chladný. Tím živým chladem. Živým smutkem. Odrážet šedé nebe. Odnášet spadané listí.
Zapadat sněhem.

"Občas se mi, nevím z jakého důvodu, začaly reálné zvuky kolem vzdalovat a vytrácet a já měl v těch chvílích v uších jenom hluboké, tlumené zurčení vody."

(Chci zmrznout na křišťál...?)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama