Přípravy na zítřek. Vlastně žádné. Učil jsem se tancovat. Umím základní kroky na gogo. Asi. Nebo něco takového. Ale nakonec stejně budu trapně napodobovat George Michaela v klipu k Wake me up before you GO-GO. Ale nakonec proč ne. Stejně nás do klubu nevpustí, protože nedodržíme dress code. A protože je nějaká mikulášská párty. Proboha.
Proboha.
Mám nadbytek nedostatku retro oblečení. Takový nadbytek nedostatku, že nemám vlastně žádné. Kromě odporných džín do zvonu, které jsou mi dlouhé. A dělají mě tlustým. To znamená, že i přes nadbytek neladnosti mých kroků nikoho neokouzlím. A Bůh ví, jestli se tam dá tancovat. A vůbec, vidím samá negativa. A půl večera jsem si pouštěl Britney Spears. (To je zlé. A nejsou to osmdesátky. Ty si pouštím až teď.)
No, ale co. Nápad jít tancovat na osmdesátky byl asi nejlepší. Lepší než tancovat na cokoliv jiného. Kromě tradičních tanců, samozřejmě. Což by bylo vlastně super. Valčíček, sambičku, jivíček. To bych zvládal. jakž tak, ale zvládal. Asi jako každý jiný, kdo před čtyřmi lety vychodil taneční a od té doby pořádně netančil.
Ale to je jedno. Prostě se opiju a pak to nějak půjde. A když to nepůjde, přestěhujeme se do paláce Akropolis. Kde nebudou hrát osmdesátky, ale budou tam hrát aspoň něco a aspoň to půjde. Ne?
Stejně se bojím. Nejsem klubový typ. A nejsem večírkový typ. (Na druhou stranu alkoholový typ celkem jsem.)
Každopádně se na zítřek těším už dlouho. A prostě se to povede. A když se to nepovede, tak si dám o Sex on the beach víc (za 140 korun, vždyť proč ne). Nebo o dvě whiskey.
Všechno půjde. I ty otřesné kalhoty do zvonu. (Proboha. Když i já poznám, že vypadám fakt špatně, tak vypadám kurva hodně špatně.) Asi je na čase probrat si pořádně šatník. A vzít si něco oranžového. Třeba paruku.
No. Předvečer párty. Jak jinak. Prostě bobky. (Dnes jsem měl takové čínské bobky z čínské restaurace. Zdarma k jídlu. Příště po nich už budu chtít, ať si je ochutnají. Člověk si jednou kousně a je mu blbě ještě druhej den. Na takovej recept je krátký i Babica s Hruškou.)
Předvečer párty. Takže se netěším. A pak to bude fajn. S trochou štěstí mi zas někdo hodí éčko do pití (ne, asi mi tam ve skutečnosti nikdo nic nehodil) a já si to užiju víc. I přesto, že tam budou lidi. Bude tam Zlatovlasá Pistolnice, ta mě ochrání. Jednoduše to bude fajn, protože i osmdesátky jsou fajn. Prostě... vožerem se až nám slezou nehty.
No a o tom to asi je. Opít se s blízkou osobou. Takže nemá smysl to řešit.
No takže tak. (Ale mají tam tatarák. hehe.)
Opít se s někým blízkým. Přesně to bych potřebovala. Ještě tak mít s kým...