21. září 2014 v 12:49 | Grey.t
|
Byl jsem nominován na Liebster Award. Jedná se o takovou řetězovou akci, pravidla (přejatá od Lirky z
miloslavab.blog.cz v upravené podobě, tzn. jen 4 nominace) jsou následující:
1) Poděkuj blogerovi, který tě nominoval
2) Napiš 11 faktů o sobě
3) Odpověz na 11 otázek, které jsi obdržel od blogera, který tě nominoval
4) Nominuj 4 blogery s méně než 200 odběrateli, kteří odpoví na tvé otázky (v původním zadání jedenáct, no uvidím, kolik dám, tolik dám)
1) Poděkování:
Takže Mili! Taky tě miluju a budu rád, když mi konečně napíšeš na tom fb, jak jsi v červnu slíbila :) :D A díky za nominaci, pokusím se to nějak zvládnout, ale vůbec nevím, jak mi to půjde.... (Jedenáct věcí, huh :D )
Mám moc rád tvůj blog a jsem rád, že na něj po pauze opět přispíváš, protože jsem tvé články vždy rád četl. Je z nich cítit tvá láska.
2) Jedenáct faktů o sobě... ehm.
První fakt: Když s někým mluvím, skoro vždy se usmívám. Ale těžko říct, kdy je to upřímný úsměv a kdy je to jenom křeč. Naučil jsem se to někdy na gymplu, asi jsem měl pocit, že usměvaví lidé jsou kolektivem líp přijímaní, ale nezabralo to. každopádně mi to zůstalo. V souvislosti s tím mi spousta lidí říká, že jsem hrozně veselý člověk, i když to asi není úplně pravda.
Druhý fakt: Nevím, kdo jsem. Třeba v souvislosti s prvním faktem občas nevím, jestli jsem ve skutečnosti takový, jaký se zdám ostatním... veselý a rozesmátý, nebo jestli jsem takový, jako tady na tom blogu - zahloubaný skorodepresivní mrzout. Těžko říct, možná obojí, možná ani jedno. Každopádně si nikdy nejsem příliš jistý tím, jaký jsem ve skutečnosti... někde v hloubi.
Třetí fakt: Učím se hrát na housle. Už asi čtyři roky, ale hrozně to flákám a tak vlastně nic neumím. Pořád to ale nechci vzdát, protože mám pocit, že bych tím hrozně moc ztratil. Takže mi držte palce.
Čtvrtý fakt: Když mám o sobě říkat nějaké věci, tak vůbec nevím co říct. Zároveň o sobě ale mluvím hrozně rád a jsem svým způsobem dost sebestředný. Důkazem toho je tenhle blog, žejo... Každopádně mi dělá hrozný problém vybírat nějaká fakta, která bych mohl říct a ze všeho, co jsem a jak se vidím, vybrat jen těch pár věcí.
Pátý fakt: Miluju čokoládu. Horkou, tuhou, bílou, černou, mléčnou, oříškovou, čokoládové bonbony, plody moře...
Šestý fakt: Věřím v Boha, nejspíš v toho křesťanského. Nehlásím se k žádné církvi a většinou to do mého života nijak zásadně nezasahuje. Nemám ale rád, když se Boha někdo snaží vyvrátit "rozumnými argumenty" či vědeckými metodami, protože zároveň zastávám agnostické názory o nedokazatelnosti Boha. Boha poznávám Vírou, ne vědou či rozumovými argumenty. Rozum není vše a věda není vše, mimo jejich působnost leží ohromná část světa a lidského života.
Sedmý fakt: Jsem hrozně nostalgický. Často se steskem vzpomínám na nejrůznější okamžiky minulosti. Vzpomínáním trávím velkou část života. Ale nemyslím si, že je to špatně. Můžu sice znít velmi sentimentálně a melancholický, ale svým způsobem vzpomínáním někdy čerpám sílu pro současnost. Navíc si uvědomuji, že i teď bude jednou vzpomínka a že jednou budu nostalgicky vzpomínat na dnešek. Nemyslím si, že je chyba, že nežiju "přítomným okamžikem". Ten je natolik pomíjivý, že téměř nikdy není složený z čisté přítomnosti, ale vždy obsahuje i část minulosti a část budoucnosti, které tomu dodávají kontext a smysl. (Neříkám, že neexistuje mystické "pouze teď a tady". Ale myslím, že pro život člověk vždy potřebuje vědět, kdo byl, kdo je a kdo může být.)
Osmý fakt: Moje nejoblíbenější kapela jsou Cranberries. Napůl jen oficiálně, napůl doopravdy, protože je většinou neposlouchám, ale pořád je to kapela mého srdce, kterou nedokážu zavrhnout.
Devátý fakt: Mám rád letní noci a podzimní deště. Cítím se s nimi nějak spojený. V letních nocích se rád procházím, není ani moc teplo, ani moc zima, tak akorát. A hodí se k nim z nějakého důvodu post-rock. A v podzimním dešti rád zmoknu... prostě miluju to počasí, kdy fouká vítr, je šedo a padají kapky. Vlhko a chlad.
Desátý fakt: Miluji básně Karla Hlaváčka a báseň Adam a Eva od Karla Šiktance. A spoustu věcí od Skácela. Hrozně rád se učím recitovat z paměti. Občas se mi pak v hlavě rozezní jen tak. (""Jsem Adam," křičel na lesy a mraky šly jak procesí. "Jsem Adam, vše se začíná a končí od začátku!"") A vlastně literaturu tak nějak vůbec. Rád čtu některé knihy vícekrát.
Jedenáctý fakt: Jedenáct je jedno z mých nejoblíbenějších čísel. Asi proto, že jen s jedenáctkou můžete mít 11. 11. 1111 v 11:11. A taky miluju pětku. A jedničku.
3) Odpověď na jedenáct otázek:
Máš raději květiny, nebo zvířata?
Těžko říct. Možná spíš zvířata. Ale doma budu mít raději padesát kytek než padesát psů :)
Co na svém životě miluješ?
No... třeba svůj blog, hudbu. Sám na sobě asi svou nostalgii a způsob, kterým prožívám emoce.
Jakou chvíli by jsi za nic na světě nevyměnil?
Takových je spousta. I kdybych teď nějakou popsal, určitě nebude jediná, je spousta dalších, o které bych nechtěl přijít. Třeba tu, kdy jsem tančil blues pod hvězdama ve Stromovce na Dream a little dream of me od Mamy Cass. Nebo některou z těch svých opileckých meditací. Asi skoro žádnou chvíli. Ale mám-li být víc "filosofický", rozhodně bych za nic na světě nevyměnil chvíli své smrti. Nechci být nesmrtelný.
Máš raději světlo, nebo tmu?
Obojí, jak kdy. Ve tmě se bojím, ale v noci se rád procházím. Světlo je hezké a klidné, ale zároveň mi v něm chybí něco ponuře romantického...
Kočka, nebo pes?
Pes.
Ten nejvíce emotivný sen, který se ti zdál.
Spoustu snů si už nepamatuju, ale asi nejvíc psychicky zdeptaný jsem se probudil po dvou snech. V jednom jsem se bavil s babičkou, pohádali jsme se a já ji pak objímal. Nic víc se tam nedělo, ta hádka nebyla nijak hrozná, ale to objetí ve mně zanechalo hrozně silný pocit i po probuzení a bylo mi z toho šíleně smutno. Nevím proč.
Druhý sen byl ten, kdy se mě snažili někde zabít tak, aby to vypadalo jako sebevražda. Nejdřív mi podřezali zápěstí, ale já ne a ne umřít, tak vzali do rukou čepel z gilotiny a chtěli mi tím useknout hlavu, ale ani to jim nešlo. Nakonec se mi nějak podařilo utéct, ale věděl jsem, že je na mě vyhlášené pátrání a že musím zůstat doma. Náš dům byl zabalený v nějaké síti a když jsem se dostal do bytu, máma prováděla felaci tátovi a všude byly knedlíky. To mě taky nějak celkově zdeptalo...
Modré oči, nebo hnědé?
Moje jsou hnědé, modré jsou asi krásnější, ale jak které. Takže hnědé :D
Jaký je tvůj životní cíl?
To bych taky rád věděl :) Asi být dobrým člověkem, zůstat dobrým člověkem a dobře zemřít?
Láska, nebo kariéra?
Pokud to bude pravá láska, tak láska. Jinak kariéra, nebo kompromis :D
Les, nebo obchoďák?
Podle toho, co zrovna potřebuju. V lese toaleťák neseženu, ale do obchoďáku nepůjdu relaxovat :)
Jak podle tebe vypadá rodina?
Jako rodinu si vždycky nejdřív vybavím svou rodinu - otec, matka, syn. Ale pak si představím nějakou tu velkou, rozrostlou rodinu, kde se mají všichni rádi. I když je to nereálné. Podle mě by v rodině měli lidi držet spolu co nejvíc. Problém je, že ne každý člověk je dobrý člověk a ne s každým člověkem lze držet pohromadě. No, ale jinak moc nevím, co konkrétního říct. Každá ta představa už je nějak omezující. Ale rozhodně není o biologii. Matka a otec jsou podle mě lidé, kteří vás vychovali, kteří vám věnovali čas a lásku. Od koho má člověk DNA už není tak důležité. Aspoň to si myslím.
4) Nominace dalších blogerů a otázky pro ně:
1 - Jak bys odpověděl(a) na otázku "Kdo jsi", aniž bys k odpovědi použil(a) své jméno, nebo "já", či něco podobného? (Takže ani "člověk", pokud možno.)
2 - Co je to život?
3 - Existuje altruismus, nebo je za každým dobrým skutkem skryté sobectví, a proč?
4 - Kdyby sis směl(a) vybrat jednu osobnost (herec, spisovatel, umělec, zpěvák, skladatel atp.), živou či mrtvou, která by se stala tvým blízkým přítelem, která osobnost by to byla a proč?
5 - Popiš svého vysněného partnera. Co nejvíc konkrétně a bez ohledu na to, jak moc je to realistická představa.
6 - Zkus vybrat pět vlastností, které dohromady vystihují jen a právě tebe a nikoho jiného.
7 - Existuje nějaká drobnost, která ti vždy udělá radost, drží tě při životě, na kterou by ses dokázal(a) spolehnout, kdyby ti už nic jiného nezbylo? A jaká?
8 - S jakou literární či filmovou postavou se ztotožňuješ? (Pokud s žádnou, tak která ti je nejbližší?)
9 - Kdybys byl(a) kniha, co za knihu bys byl(a)?
10 - Je něco, co bys nikomu nikdy neodpustil(a)? A co?
11 - Co je pravá láska?
A nominovaní blogeři jsou, většinou prostě z toho důvodu, že je mám rád a že mě zajímá, jak odpoví na otázky:
Hmyzenka - Další z hrozně blízkých lidí.
Mar - Protože má zajímavé články, zajímavé myšlenky, zajímavý blog a určitě je zajímavým člověkem, který odpoví zajímavě na moje zajímavé otázky :)
Siuška - Další z hrozně blízkých lidí. Nominovaná hlavně proto, aby ji to donutilo opět začít blogovat ^^
Xenin - I když na to nejspíš nebude mít čas, prostě proto, že Xenin. Další z nejbližších přátel.
Kotě - Moje drahé Kotě, protože ho mám rád a protože jsem zvědavý, co mi odpoví.
Sinsi - Ze stejného důvodu, jako Christina. A taky proto, že patří k těm lidem, kteří sem chodili
tehdy.
Bludička - Protože chápe. Snad se nebude zlobit...
Kdokoliv další, kdo chce a chodí sem a na koho si zatím nepamatuju adresu či na jehož blog jsem si zatím nenašel čas. (Akorát, pokud někdo takový je, přihlašte se v komentáři a já vás připíšu, ať to je hezky systematické).
Jinak pro všechny mnou nominované platí následující: Pokud to dělat nechcete, nedělejte to, já se zlobit nebudu. Chápu, že mnozí z vás nemají čas, chuť, nehodí se jim to k tematice blogu, nechtějí dál blogovat, neví, koho nominovat. Ale čím víc vás napíše článek, tím raději budu! :)
Tyjo, tys mi zavařil
... Ale až se k tomu dostanu, tak to udělám, protože je to celkem zajímavé...
Jak tak na to koukám, tak jsi mi hroooozně moc podobný, a je to trochu creepy. Spousta těch drobností je mi tak podobná...
A co se mi na tomhle nejvíc líbí, že ať od tebe přečtu sto tvých článků, tak tohle tě dělá trochu reálnějším než jinak.. Nechci znít pateticky nebo tak, ale líbí se mi to