close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Explosion (not in the sky)

30. září 2014 v 22:06 | Grey.t |  Střepy
Střepy všude. Nálada na Placebo. Nálada na Lanu. Všechno zmrzlo v minutě. A jedinému člověku, který by mě mohl trochu utěšit, nedokážu říct o objetí. Protože všechna má bolest je tak sobecká. Nemůžu od něj žádat útěchu v tom, že jsem zakoukaný i do někoho jiného. Opět stejné schéma bolesti. Mnohem živější v jednom, mnohem mrtvější v jiném.
Chtěl jsem se rozejít. Když vidím jediný úsměv, jistota se vytratí. Je to ten úsměv, bez kterého nechci žít. Jsou to ty drobnosti, které tak moc potřebuji, abych měl jistotu, že aspoň někoho miluju. Že aspoň trocha lásky existuje. A stejně je tvé tělo tak chladné, jako bychom byli tisíc světů od sebe. Když něco říkám, jde to mimo tebe. Když něco říkáš, jde to mimo mě. Co jsme? Proč mě miluješ?
Proč chci já být s tebou? Miluju, jaký jsi. Miluju na tobě tak polovinu věcí a druhou polovinou mi ubližuješ. Ne proto, že bys chtěl, ale prostě proto, že jsi takový, jaký jsi. Líp to nedokážeš.
Jestli něco potřebuju, jsi to ty. Chci, abys byl šťastný. Mám pocit, že pak bych byl šťastný i já.
Přitom tě tak moc podvádím. Jsem smutný kvůli někomu jinému. Kvůli někomu, kdo mi není ani zdaleka tak blízký. Kvůli někomu, kdo by mi měl být tolikrát dál než ty... A místo toho si k srdci víc připouštím Střepy než tebe. Ten špatný jsem já, ne ty.
Tolik mi chybíš. Tolik bych se k tobě chtěl přitulit. Ležet zas chvíli v tom blaženém klidu, v oddechu. Jen ať si svět počká.

Jsou šťastnější. Střep a jeho střípek. Je to důvod k rozchodu? Že je někdo šťastnější, že se k sobě dva lidé chovají jinak?
Nikdo na světě nemá tvůj úsměv. Nikdo se nedokáže chovat tak roztomile rozjíveně. Nikdo nevoní jako ty.
("They say that the world was built for two, Only worth living if somebody is loving you..." Vždy byla o nás. Pro nás. Kam jsme se poděli, kde je my?)

Chci znovu ochutnat to chybíš mi, to budeš mi chybět jako na začátku. Znovu poznat lásku, kterou jsme měli. Proč je teď všechno tak přizabité, polomrtvé, táhlé a nudné? Proč je všechno nucené? Proč chybí jiskra. Pořád jsi to ty, pořád jsem to já. Co se s náma stalo?

Proč přichází střepy, proč se objevují imaginární lásky?
Proč se ničím? Proč se ti vzdaluju?

Destroy everything you touch

Bojím se všeho. Pár slz a svět je lepší. Lehčí. Jako kdyby slzy vážily tuny. Láska je nádherná. A já tě dnes ani pořádně neobjal. Pořád jsi to ty. Pořád jsem to já. Pořád je naděje.

Nebude to snadné. Mám střepy v srdci. Jsou střepy mezi námi. Celý svět je složený ze střepů, celý svět má ostré hrany. Cokoliv nás může rozříznout.
Nemůžu tě přestat milovat. Na poslední chvíli jsem to našel. Lásku k tobě.
"Který vlk vyhraje?"
"Ten, kterého krmíš."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | E-mail | Web | 2. října 2014 v 8:23 | Reagovat

Nebylo by to hezké, kdyby měl člověk tak emocionálně silného partnera, že by mu mohl říct i takové věci jako - líbí se mi i někdo jiný, apod.? Asi opravdu absurdní iluze :)
S tím vlkem už jsem to slyšela. A je to pravda. Teď ještě rozhodnout se, kterého chceš krmit a kterého definitivně odstavit od talíře :)A rozhodnutí neměnit...

2 grey.t grey.t | E-mail | Web | 2. října 2014 v 20:23 | Reagovat

[1]: Neměnit rozhodnutí může být hrozně těžké. Ale asi účinné...
Ano, myslím, že to je hrozně absurdní. Ale to by panečku byla Láska!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama