Letní výpary

23. května 2014 v 13:40 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Včera to začalo. S prvními slunečními paprky, nesoucími to strašné nesnesitelné letní vedro. S tou vůní bazénů, moře, hotelů a všeho letního ulejvání - s tou vůní, která se neměla odkud brát, a přesto ke mně přišla a vstoupila mi do nozder, nezvaná, nenáviděná a přesto tak žádaná.
První, co mě k létu napadne, je hrozné vedro. Skutečně nesnesitelné vedro, které člověka spaluje nejen zvnějšku, ale i zevnitř. Podivná zhrzená láska spřízněná s nenávistí. A z té dvojice přichází nenávist vždy první. S první nervovou buňkou, která si toho vedra všimne. Začnu být spalován. Dostane se mi do žil, do srdce, do mozku, do plic, proudí mi celým tělem, sídlí ve všech orgánech a ovládá mé tělo. A celý svět dostává novou podobu.
Nenávidím léto. To je první věc, kterou říkám. Nenávidím pot. Nenávidím ty potoky potu, které se ze mně rázem vylijí a znehodnotí veškeré snahy o to, vypadat jako civilizovaný člověk. (Protože civilizovaný elegantní člověk se nepotí. To jen já. A přijdu si jako prase. Prase ozdobené ohromnými koláči v podpaží. Prase, které na sebe vypotřebovalo půl lahvičky deodorantů a antiperspirantů, jen aby nebylo prasetem - a stejně jím zůstane.)
Nenávidím léto. Probudí se ve mně dávné city. Rozpustí se to, co mělo navždy zůstat zamrzlé. Otevřou se knihy mých imaginárních lásek a začne se oživovat všechno - všechny ty pomněnky a zapomněnky, racci, světle bledě modré, architekti, mravenci, štístka, diamanty, letní bouře a jasmíny. Všechno ve mně rázem žije. Vše, kromě mě samotného.
Jsem chladný a vlhký. Ale to, co má být chladné, léto rozpálí. To, co má být vlhké, léto vysuší. A já se stávám párou. Jsem nesmírně těkavý. Nevím, co chci, ale touha je to, co spaluje mé tělo zevnitř. Touha po všem. Po všem krásném, co se hýbe. Touha po dlouhých nočních procházkách - protože v noci aspoň část té páry zkondenzuje a zchladne a já se mohu, na chvilku, stát tím, čím jsem. Probudí se ve mně rázem láska k post-rocku. Všechno cítím. Všechno mě bolí. Všechno mě drží při životě.
A potom, nakonec, přijde to další prozření: Miluju léto.
Miluju to spalující vedro, miluju ty potoky potu, i když jsou nad míru nechutné. Miluju sám sebe, vyschlého, spáleného, odpařeného, horkého a nesmírně nestálého. Miluju to, čím se stanu jen v létě. Miluju své letní články na blogu, své letní nálady a své letní deprese. Miluju letní bouře a letní deště, které se ve mně probouzí. Miluju to hemžení, které parazituje na mém vlastním životě.
Miluju svou letní lhostejnost. Svou letní spálenost.
Nenávidím a miluju.
A když se schovávám do pokoje (do mého pokoje se zataženými žaluziemi, do místnosti provoněné vadnoucím jasmínem), probudí se ve mně touha vyjít opět ven. Nadechnout se toho vedra. Rozpálit se znovu. Zároveň však i nenávist. A když jsem v tom vedru, umírám. Umírám každou vteřinou a celé léto je pro mě jen jednou dlouhou smrtí. Jsem mnohem míň já. A zároveň jsem mnohem víc. Jsem plný věcí, kterých plný být nechci - plný věcí, které měly skončit s předchozími léty.
Přesto na léta tak rád vzpomínám. Na letní opilosti. Na letní sešlosti. Na letní známosti.
V létě miluju víc než kdy jindy Woolfovou. Miluju víc než kdy jindy vnitřní proud vědomí. Miluju víc než kdy jindy paní Dallowayovou: "first, that trees are alive; next there is no crime; next love, universial love". Miluju víc než kdy jindy post-rock. A miluju víc než kdy jindy kohokoliv, jakoukoliv osobu, jakoukoliv bytost.
A přesto jsem jak citová mrtvola. Přesto mám pocit, že nedokážu nic prožít. Nic napsat. Nic udělat. (nic sníst.) Mám pocit, že jsem prázdný, mrtvý a vysátý. Tím vedrem.

Protože jsem studený a vlhký.
(Studený, vlhký a noční.)
(A nikdy nedokážu popsat, jak moc miluju a jak moc nenávidím léto.)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Měsíční záře Měsíční záře | 24. května 2014 v 15:26 | Reagovat

A já miluju tvé texty. Miluju, když nemám na nic náladu, zavřu se do pokoje, zalezu si do svého koutku a začtu se do tvých textů. I kyž zrovna prší nebo svítí slunce.. Miluju, když nacházím sebe samu ve tvých slovech..

2 grey.t grey.t | E-mail | Web | 24. května 2014 v 16:41 | Reagovat

[1]: Děkuji, moc mě těší, že někomu dělá to, co píšu, takovou radost :) Jsem rád, že tím někomu něco přináším :)
Moc ti děkuji za tvůj komentář :)

3 Měsíční záře Měsíční záře | 25. května 2014 v 7:41 | Reagovat

[2]:: Nemáš vůbec zač, to já ti děkuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama