Zabil jsem se?
"He peeled of every vein I had
till there was nothing left"
Opustil jsem....
co jsem opustil?
(Všechno... všechno... všechno...)
Zničil jsem svět.
jsem v zemi nikoho.
Jsem daleko, pryč a nikde.
Mé tělo a má duše jsou jedním. Jsou jedním proudem slz.
Otazníky.
Proč?
Miloval jsem?
Kam jdu?
Kam jdeš?
Kde skončí věčnost?
Láska.
(A v cos doufal? Že spolu budete věčně? Že se necháš zamotat ještě víc do pavučiny lží a marných slibů, do příslibů lepší budoucnosti a do marné skutečnosti? Co jsi chtěl? Věčnost? Dokonalost? Nehynoucí lásku? Skončil bys v nekonečném bludišti bez východu. Nikam to nevedlo. Byla by to repetitivní bolest.)
Nevím kam jdu.
Jdu bez tebe?
Půjdu bez tebe?
(Mám šanci všechno vrátit?)
(Je dobré to vrátit?)
Přišel jsem o dech.
Nic není.
Kam mám jít?
(S kým mám usínat?)
Kdo mi pomůže?
je to cesta z kruhu?
(Je to cesta do kruhu?)
(Nechci být.
Nechci být.
Nechci být.
Nechci být.
opakovat do ztracena)
"Kdo mi srdce zahřeje, když mám na něm závěje?"
(Kam se hrabou Letní Bouře, architekti, světlebleděmodré a vůbec všichni...)
Neusnu.
Už nikdy neusnu.
(Už nikdy s tebou.)
(Nebo...?)
Cítím chlad...
Vědět jak, tak ti pomůžu hned.