"Jsi se mnou šťastnej?"
Význam těch slov mi dosud unikal. Kam až sahají. Do jakých hlubin. Do jakých končin. Až tam, kde se z lásky stává ohromná oběť. Až do míst, kde nejde o vás, ale o osobu, kterou milujete.
Do míst, kde ze všeho nejvíc dává smysl, abyste nechali úplně všeho co děláte a jeli na druhý konec světa jen abyste mohli být s člověkem, kterého milujete, protože mu to udělá líp. Nebo kde klidně pojedete na konec světa jen proto, že tomu člověku udělá dobře, budete-li daleko.
Slova nejsou přesná. A tady... tady jsou vážně jen flatus vocis.
Pocit tak silný, že brečíte z pouhé intenzity. Není na tom nic smutného, ani veselého. Nepláčete z lítosti, ani z radosti.
Pocit tak silný, že už nejde vůbec o vás. Už nejde ani o ten pocit.
Možná jsem nikdy dřív nemiloval.
Určitě se mi nikdy dřív nestalo tohle.
Co je to láska?
Mám strach.
Jsi stále jen člověk. Ale jsi mnohem víc.
Bytost.
Duše.
Mám strach. O tebe.
Pláču z tvého smutku.
Kde jsem? Jsou to - snad... možná... - jen hormony?
Všechno... ten smutek... ta lítost...
Nemám slova.
Mám strach. O tebe.
(Jsi se mnou šťastný? To ve skutečnosti znamená - udělám všechno jen abys byl šťastný. Klidně tě i opustím. Protože jediné, co na světě nechci, je, abys byl nešťastný.)
(Chvěji se hrůzou, že by se ti mohlo něco stát. Chvěji se hrůzou, že se necítíš dobře.)
Někde jsem slyšel, že Lisztovo Liebestraum č. 3 má vyjadřovat lásku jako "la petite mort". To znamená z francouzštiny "malá smrt". Je to označení pro stav, který nastává krátce po orgasmu, pro jistou otupělost mysli či bezvědomí, případně pro post-orgasmický stav jakési transcendentní povahy.
Láska - i bez orgasmu, bez toho tělesného - je jako smrt. Jako když rozbijete dvě vejce a smícháte je. Je to, jako kdyby se rozbila veškerá struktura. Prostě přestanete existovat - ale stále existujete.
Nevím, co jsem kdy cítil k Letní Bouři. Netuším, co to bylo a jak to pojmenovat. Ale je-li to, co cítím teď, láska (a tohle láska je), pak to tehdy láska nebyla. Nemiloval jsem Letní Bouři.
Tohle je silnější.
Prostě silnější.
Rozbila se skořápka. Sléváme se dohromady.
Přestávám být.
nádherný článek....:)