Ššššš....!!!
9. července 2013 v 18:11 | Grey.t | Koutek pro Greye a jeho pocityKomentáře
Brnkni mi někdy, prosím tě, jinak umřeš ve zbláznění z pobláznění!
Zas mám pocit, že ti budu muset ten limbický s y s t e m, co ti zas narostl, odtrhnout. Ať máš chvíli klid.
Jdi někam, kde je zima a jdi tam nahý, ty víš proč. Víš, že chlad je kámo, když je všechno nahovno - drama.
A nezapomeň na mne.
A kup jahody, protože jsi to chtěl.
A pamatuj, že ikdyž ti místo křídel narostly nohy, stejně můžeš lítat - je to pravda, ikdyž jsem byla zahořklá.
A nebarvi si vlasy.
Kup si černý kalhoty, obarvi je na žluto a občas...
Občas koukni na měsíc.
Protože je taky sám.
A že jsou s ním hvězdy, to je kec.
Ty jsou totiž nevimkolikset světelných let daleko.
Stejně jak od nás.
Takže nevěř hvězdám.
Vidí z té dálky všechno hrozně zkresleně.
Pusu a obejmutí.
[1]: Dobro nikdy, zdá se, nechodí jen tak samo, bez naší snahy, k lidem, jako jsme my. A přesto je v nás - aspoň si to občas myslím - dobra víc než v komkoliv jiném.
Ale nakolik jsou naše sny, které nás ničí, vlastně nepříjemné? Není to prostě tak, že je to náš způsob vnímání krásy?
[2]:
Máš pravdu, hvězdy jsou tak daleko. Vidí vše tak malé, tak jednoduché - ale taky celé.
Nezapomenu na tebe, na tebe bych nikdy zapomenout nemohl.
A trhej. Rychle a zběsile. Řež jak je jen libo do mého mozku :)
Trošku optimistu. :) Pravda, to říkají i mě. Já sama jsem po většinu času pesimista ale přece jen. :) Zvláštní, ale čím dál víc potkávám lidi jako jsi ty, vlastně i já. Snílci. Ano, to je ten problém, uvězněni ve spleti myšlenek a přání co nás jen zabíjí. Přece jen je dobré najít si nějaký úchytný bod, díky kterému stojí žít. Ano, je jich velice málo, to vím. Stačí pár vět přečíst, a vidím v tobě mě, je to trošku hrozivé ale je to tak. Nevím...co dál psát? Slova už mizí a já jsem zde bezradná. Přijde čas, kdy se stane něco dobrého, ale musíš tomu ty vypomoct. :)