close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kčemukam

27. května 2013 v 0:07 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Někdy tak usilovně přemýšlíte nad tím, že něco chcete, až vám dojde, že to vlastně nechcete. Že nemáte jediný důvod to chtít. Leda byste snad přistoupili na jeden jediný důvod, kterým však můžete odůvodnit skoro každé jednání a tím tak trochu pozbývá na smyslu.
Proč chcete studovat psychologii?
A tak se ptám... chci být psycholog? Vážně chci být psycholog? Zajímám se o psychologii? Mám nějaký důvod studovat psychologii?
Před rokem jsem si byl jistý, že důvod mám, že se o psychologii zajímám a že vážně chci být psycholog. Před rokem není dnes.
Proč mě zajímá psychologie, proč bych ji chtěl studovat?
Já vlastně ani nevím. Možná mě prostě zajímá, jak lidé fungují. Možná mě prostě zajímá spousta věcí, které si ale konec konců mohu přečíst v knihách.
Možná prostě toužím po vědomostech. Tím můžu vysvětlit zájem o biologii, o psychiatrii, o neurobiologii emocí, o filosofii, o psychologii, o umění, o hudbu, o knihy...
A pak vám dojde, že vás to vlastně nezajímá. Psychologie, biologie, psychiatrie, filosofie... k čemu to všechno je? Kam to míří?
Chci být vědec?
(Ne...)
Chci být psycholog?
(Ne...?)
Chci být filosof.
(Ha... ne, to vážně ne...)
(Nebo je to jenom ironie, kterou zpochybňuji hodnotu toho co chci, protože je jako pochybná vnímána i okolím? Něco mi říká, že to tak nebude. Ale možná bych to neměl tak snadno zavrhnout...?)
Co chci?
Nebo spíš... k čemu mám cokoliv chtít?
Protože chci chtít něco, co k něčemu je.
Ale nic z toho, co chci, prakticky k ničemu není.
K čemu je vědět, jak která bylina působí na člověka, když nechci být bylinkářem ani léčitelem, když nikdy žádnou bylinu k léčení nepoužiju?
K čemu je umět vykládat tarot, když pochybuji o hodnotě výkladu, když nevidím jediný důvod, proč bych měl ty karty použít?
K čemu je cokoliv, když je to k ničemu?

Nejdivnější na tom je, že nemám depresi. Není mi smutno, nechci umřít, necítím se prázdně, necítím se nicotně, nepadám do černé díry. Neděje se prostě nic. Je to jako klidná hladina. Naprosto klidná. Až na to, že se v ní nic nezrcadlí. Možná dokonale průhledná, ale pod ní taky nic není.
Prostě jsem. Nemá smysl cokoliv chtít, ale chci něco chtít. Má ale smysl chtít něco chtít?

Možná se tomu říká zamilovanost - když je vám všechno jedno a nechcete nic. Stačí vám milovat. Možná že ze zamilovanosti nechci být psychologem.
Ale mně nestačí milovat.
Chci chtít. Ale nemám co chtít. Chtění je bez smyslu.

Potřebuju cíl. Kam zmizely všechny cíle? Měl jsem vlastně někdy nějaké?

Utíkám od hustého lesa, od něčeho tak hrozně životodárného, k něčemu tak divně plochému, i když bezpečnému a světlému. Ale v lese byla lidoprasata. Chtěla mě zabít, roztrhat na kusy. U světla, u plochosti, byla smrt. A nic mi neudělala.
Neznamená snad smrt i smysl?
Nezřekla se mě?
Proč tak moc odmítám tu možnost, že mi řekla, velmi otevřeně: "Neumřeš?"
Proč se tak moc vzpírám tomu, že by mi dala věčný život?
Je to jen sen, ne?

Možná... prostě nemám cíl. Nemám smysl. Nemám účel. (Telos, logos, eikon?)
Možná jsem prostě "Mr. Nobody". Až na to, že kráse Jareda Leta se nemohu rovnat ani v očích slepce.

Možná jsem nikdo.
(Nebo nejsem nikdo?)

Utekl jsem. A nemůžu se vrátit. Utekl jsem od životodárné půdy, od vlhkosti a zelené plodnosti pralesa. Utekl jsem k vesnici. K asfaltovým cestám, ke kamenným domům, k dřevu, které neroste, ale je mrtvé a drží tvar, který mu vytesal člověk.
Utekl jsem a smrt mi dala život. Smrt mě nezabila.
Jsem nesmrtelný poměrem k Bohu?
Nebo jsem nesmrtelný poměrem k Nicotě?

Vede nějaká cesta někam?

Možná jsem zase jen uprostřed nějaké existenciální krize. Ale ta se pojí s utrpením. Já prakticky netrpím. Jen nemám kam jít.

Jsem tu. Někde. Na nějaké cestě. Bůhvíjaké, Bůhvíkde. AlejánejsemBůhabychtověděl. Jsem tu a nikam nejdu, nikam necouvám. Jsem tu a nic.
Nic se neděje.
Nic není.
Jen dlouhá cesta, jen výčet možností. Ale žádná z těch cest nemá cíl.


Možná někdy někam dojdu.
Ale... něco mi říká...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Myšák Myšák | Web | 27. května 2013 v 12:36 | Reagovat

Proč chcete studovat psychologii ?

(Protože chci dělat práci, která má smysl.) Jenže zkoušejícím psychologům na přijímacím řízení tohle člověk říct prostě nemůže, jinak letí. ;-)

2 Geminus Geminus | 28. května 2013 v 0:17 | Reagovat

Myslím, že to co prožíváš je velmi hluboké probuzení. Není to ztráta, možná je to přiblížení se k pravdě.

3 grey.t grey.t | E-mail | Web | 28. května 2013 v 1:04 | Reagovat

[1]: Možná máš pravdu, ale tak si říkám - proč vlastně ne? Podle jedné internetové diskuse dávají přednost lidem, kteří psychologii potřebují k nějakému jinému oboru, což mi přijde naprosto směšné. Je to jako kdyby na chemii brali jenom studenty biologie, kteří potřebují k biologii studovat i chemii. Přijde mi smutné, že psychologie a psychologové, se všemi možnostmi které mají, se nechají užírat tímhle komplexem humanitních věd, že vlastně samy o sobě nejsou k ničemu a nabývají hodnoty až když jsou buď přísně vědecké (zajímalo by mě, jak se vědecky a objektivně dá přistupovat k lidské bytosti, která je velmi subjektivní, aniž by se tím vytratilo nějaké hlubší poznání o člověku) a nebo když slouží jako pomůcka něčemu vědeckému.
Ale tak podle toho loňského pohovoru se dá soudit, že jim ani tak nezáleží na motivaci, jako prostě na tom, zda se jim uchazeč zdá dobrý nebo ne. (Další zajímavá věc je, že učí psychologii, ale nějak si neuvědomují, že během několikaminutového rozhovoru nemůžou být schopni rozpoznat, zda je uchazeč vhodný ke studiu psychologie).
Ale ano, co jiného by člověk měl mít za motivaci? Je něco víc motivujícího, než smysluplnost?

[2]: Možná ano, možná ne. Bůh ví. Jen se nějak necítím, že bych se posouval do nějakých hlubin. Spíš naopak mimo ně. Ale děkuji za návrh jiného možného pohledu na věc :) Zamyslím se nad tím.

4 Myšák Myšák | Web | 28. května 2013 v 9:19 | Reagovat

[3]: Přesně tak :) Také mi přijde trošku úzkoprsné, když tam jde člověk a na základě svých problému, ze kterých se vyhrabal tohle řekne komisi a ti ho vystřelí. Vážně dobrý psycholog prostě nemůže být člověk, který si životem proplouvá bez menšího problému. Jak ten pak chce pochopit ty s problémy, aby jim mohl pomoct a popřípadě se na ně nedíval skrze prsty ?

5 Veritas Veritas | 28. května 2013 v 14:31 | Reagovat

[4]: Nad tímhle diskutují všichni.

[3]: No ono to dost záleží na tom, kam se hlásíš. V Praze třeba dávají přednost komukoli, kdo už vystudoval cokoli jiného a kdo tu školu vlastně ani tak moc nepotřebuje. A najdou se lidé, kteří jsou ochotni vyhodit oknem rok za rokem tisícovku třeba sedmkrát, jen aby si to zkusili znovu, a přitom jim nedochází, že to nikdy nemůže vyjít.
Pak jsou ale i podobné obory na jiných školách, kde kupodivu takhle můžeš říct pravdu a bude brána prostě jenom jako pravda, nikoli jako slabost.
A nepřipadá mi, že by by humanitní vědy trpěly komplexem, že se ukážou být smysluplné jenom prostřednictvím vědy. Spíš je možná ne-humanitní vědy neberou jako vědy. To jim ale může být jedno, protože jsou od nich značně izolované. (o=0
A dál radši nic. (o=0

6 grey.t grey.t | E-mail | Web | 28. května 2013 v 15:48 | Reagovat

[5]: To je možná pravda, ale když jsme měli úvodní hodinu na filozofii v přípravném semináři, tak nám byl vyprávěn zajímavý příběh, jak se několik humanitních "vědců" sešlo na nějaké konferenci, kde se jich někdo jiný zeptal, proč by měli vlastně dávat peníze na něco takového, jako jsou humanitní vědy a k čemu je to dobré. A oni místo toho, aby začali podávat důvody o tom, že humanitní vědy smysl mají, začali postupně shazovat své obory. Přijde mi, že to mluví docela dost jasně proti tomu, jak se humanitní vědy berou.
(A osobně si myslím, že psychologie, i když se může zdát jinak, na tom není o moc líp. O trochu možná, protože ji chodí studovat i lidé, kteří se chtějí věnovat terapii a kterým je fuk, jestli budou postupovat podle nějaké přísné vědecké metodologie nebo jestli se vydají do "nevědeckých" zákoutí lidské mysli... Jim jde o terapii, řekl bych.)
Ale tak to je jen můj názor po roce na jednom humanitním oboru, který mě přesvědčil, že studovat humanitní obory je většinou ztráta času... Ale možná jsem jenom zahořklý.

7 Veritas Veritas | 28. května 2013 v 21:54 | Reagovat

[6]: To je zajímavé! A já svůj obor taky shazuji, hih (o=0... Přeci jen přejít z biologie na psychologii je v jistém smyslu hluboká dekadence. A budu toho litovat, ale osud je osud (a sofistikovaná blbost je zase sofistikovaná blbost). A ano, jde mi o terapii, na vědu bych se v tomhle oboru moc nezaměřovala - ona dekadence - tady bych spíš kladla důraz na užitečnost v praxi než na výzkum. Ale na druhou stranu, i kdybys byl nakrásně zahořklý, myslím, že je to na každém oboru a se záměrem každého jednotlivce o tolik jiné, že nejde vynést všeobecný ortel. Našli by se tací, kteří považují psychologii za vrchol (bůhvíčeho). A našla bych se já s Miškou, kteří nenápadně sníme o neurochirurgii a možná si vyčítáme, že jsme do toho nešli, zatímco se budeme 2,5 roku učit redundantní nesmysly. (o=0 Tome, napadlo Tě někdy, že je psychologie nudná? Ty pořád tak píšeš o své filosofii, ale - vážně - napadlo by Tě někdy, že můžeš být z psychologie zklamaný ještě MNOHEM VÍC??? (o=0 (o=0 (o=0
Smajlíci stačili.

8 Alétheia Alétheia | 28. května 2013 v 21:56 | Reagovat

Tak moment, co je to za hnusného smajlíka?!? Dej to pryč, dej to pryč!!!

9 grey.t grey.t | E-mail | Web | 28. května 2013 v 23:43 | Reagovat

[8]: To nejde, to nejde. Leda bych smazal ten komentář, a to nechci, to nechci :D
Ten smajlík prý vznikne, když napíšeš tři otazníky za sebou.

[7]: Napadlo! Ale tak co se dá dělat. Od filosofie se to liší aspoň tím, že se můžeš uklidňovat, že to děláš pro terapii. Filozofii studuješ a řekl bych, že asi celou dobu nevíš, co budeš potom dělat. Ale chápu, že je to pro tebe asi trochu zděšení... Ale zase tě učí Plháková! :)

10 Alétheia Alétheia | 6. června 2013 v 14:27 | Reagovat

[9]: Tak promiň, tak promiň! (o=0
Já vím, už se mi to stalo nejméně potřetí, ale protože tři otazníky používám všude automaticky, tak vždycky zapomenu, že to nemám dělat na cizích blogech. (Já vím, že "blogech" jako "hradech" se to rozhodně neskloňuje, ale líbí se mi to víc než tam cpát Z.) (o=0
Hele, kámo, vůbec si nemysli, že na jiných oborech můžeš vědět, co pak chceš dělat! (o=0 Hih, terapii, dobře, pěkný začátek - ale jakou, nooo? Gestalt? Existenciální? Starý dobrý úchvatný Freud? A Jung? Ještě lepší! A co humanistickou? A dál? Prostě pak víš, že chceš dělat všechno kromě KBT - nejlépe to hodně říznout arteterapií a různými výklady snů - avšak... Jsi zase v koncích. (o=0
A co se týče Alenky, tak nechci pomlouvat, ale spousta spolužáků její hodiny zatahuje a neshledávají je nijak zábavnými. (Ale pšššt!) Aby sis pak o těch hodinách nemyslel totéž co o těch hodinách, které jsi měl na svém oboru... (o=0 Já ji mám ale strašně moc ráda.
Co bylo myšleno tím zděšením? Teď jsem nějak zapomněla...? (o=0

11 Alétheia Alétheia | 6. června 2013 v 14:29 | Reagovat

Jo a když jsme u toho, tak biologie byla ze všeho nejzábavnější. Vyjímajíc genetiku, dobře, ale vše ostatní mi děsivě hluboko chybí. )o,= Budu ještě moc a moc brečet, než se dokopu na studijní.... Chjooo, Tome, proč tolik bolí zahazovat svoje potence? Mohlo to být TAK VELKÉ. TAK OBOHACUJÍCÍ. A nikdy už nebude...
A nic už nezůstalo.

12 grey.t grey.t | E-mail | Web | 6. června 2013 v 18:07 | Reagovat

[10]: No, řekl bych, že v té terapii není ten směr zas tak určující. Mě by třeba i KBT docela zajímalo, u některých problémů je to asi nejlepší řešení (třeba anorexie, prý, protože ono kdyby měla anorektička chodit na nějakou hlubinnou terapii, tak dřív umře, než se vyléčí). A navíc KBT zní zajímavě, i když ani kognitivní, ani behaviorální psychologii nemusím, ale KBT je super! :D
A vedle toho samozřejmě Junga (do Freuda bych nešel a psycholožka mi zakazovala vykládat si knedlíky v mém snu jako falický symbol, že prý se těmi Freudiánskými nesmysly vůbec nemam zatěžovat). Gestalt je taky fajn, ale prý se od ní upouští. Existenciální je super. A nejlíp všechny dohromady a na každý případ tu, která se pro něj hodí nejlíp :)

A neomlouvej se, ten můj vykřičník za "napadlo" byl spíš takový "vtipný" než "káravý".
A co "blosích"? Blog bez blogu, hrad bez hradu, ale v lesích :D Takže v blosích, na blosích :)

[11]: Doufám, že se dostanu aspoň na tu. Jo a taky je mi líto opustit filozofii, ale studovat ji nechci a tak jsem zaseklý mezi "nestudovat" a "neopustit".
Doufám, že mě bude bavit biologie aspoň tolik jako tebe. Říkám se, že filozofii (a ano, píšu to s tím ohavným z, to abych se jí pomstil za ten rok, co tam jsem! :D ) můžu do velké míry studovat na vlastní pěst, zatímco biologii nikdy neprozkoumám zájmově tak do hloubky jako filozofii.
Je mi líto, že ti je to tak líto, že opouštíš biologii, ale zase jsi na psychologii a to je to, co sis vždycky přála, ne? :) Já se budu muset smířit s biologií, i když bych si přál taky psychologii (ale fakt je, že jsem si ji nikdy nepřál asi zase tolik, protože žádné praxe nemám, což mi připomíná, že si chci přečíst Hněv a jeho smysl a Úzkost a její smysl, protože miluju Kastovou - ne že by to s těma praxema nějak souviselo).

13 Alétheia Alétheia | 6. června 2013 v 18:39 | Reagovat

Teda, já Tě dneska vůbec nestíhám sledovat. (o=0 Ještě že nic nedělám, aspoň mám na to čas; připomeň mi mailem, že Ti musím poslat na něco odkaz.

[12]: To já vím, že nejlepší je všechno dohromady, ale zaplatit si člověk může jen jeden výcvik, pokud si může vůbec zaplatit alespoň ten jeden! xo= Nebo jestli máš nápad, jak bych se mohla přes prázdniny stát milionářkou, sem s ním! (o=0
Jj, psycholožka má pravdu. (o=0 To mě na Freudovi už docela štve. Nebo spíš skličuje. Ale většinou se tomu už jenom tak směji.
Vidíš, vykřičník za "Napadlo" mě vůbec nenapadl. Já jsem psala to "Tak promiň, tak promiň!" kvůli tomu "To nejde, to nejde" a "to nechci, to nechci", aby to zase bylo zopakované dvakrát. (o=0 Mimochodem, možná je nesmysl napsat "zopakované dvakrát" - je to tam dvakrát, tzn. zopakovalo se to jednou... Ne?
A blosích je ještě horší. (o=0 Ne, ale vážně, ten vzor je "hrad", občas se používá i "les", kterému říkám raději "hřbitov" a patrně je od hradu odvozený, ale blog bez blogu je jako hrad bez hradu, nikoli les bez lesa, tak proč najednou blozích jako lesích? Blog bez blogu jako hrad bez hradu - hrady - blogy - hradů - blogů - o kom / o čem - o hradech - o ... Blogech! (o=0 Neee, já vím, že ne, ale v čem je tedy chyba? Oo=
Páni, Ty ses hlásil na biologii? Oo= (o=0 Ty jo, já o Tobě taky vůbec nic nevím, to naštve. Podle mě se tam dostaneš, ale copak bys tam vážně šel? Oo= To je na tom to zvláštní... Proč jsi za to platil, když...?
Taky jsem si Tvého Z už všimla a přijde mi smutné, nikoli jakkoli pomstychtivé - nikdo si ho přeci nevšimne a i kdyby, tak oni to přeci stejně nevědí...
A v tom je velký kus pravdy! Ty jo, když nad tím tak přemýšlím, taky jsem chtěla u biologie zůstat, ale tolik to nejde... K takovým mikroskopům se člověk doma nedostane.... (o=0 A já chciiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii! Ahhh...
No tak nic, no...
Promiň za takové redundantní spamy.
Hmmm, mně to ještě není až tak moc líto, to propukne tak za týden nebo dva. /o= A máš pravdu, přála... Vlastně ne vždycky, ale dost dlouho snad jo... Ale vždycky jsem si taky přála být veterinářka a spisovatelka. (o=0
Tak si myslím, že Ty máš prostě problém s tím, že Ti vždycky šlo relativně bez obtíží všechno. To jsem si vždycky přála, ale nešlo mi skoro nic, a pak si člověk líp vybírá, co bude dělat - prostě to jediné, na co ještě stačí. Ale tihle všehoschopní lidé jako Ty nebo Michal nebo Iva, uááá, jste hustý!, to pak mají o to komplikovanější, protože jim nic neusnadní rozhodování, a tak si podávají přihlášky na spoustu poměrně rozdílných oborů (od jaderné fyziky přes paleontologii a biologii až k historii?), ale dlouho jim trvá zjistit, jestli je to tedy naplňuje, nebo ne, a tím víc se pak o ně bojím, protože představa, že si nevybrali správně a budou strádat, je prostě příliš zoufalá.
Já jsem Ti ale říkala, že do Olomouce se dostávají i lidé bez praxe, ne? (o=0 V podstatě se dá na ty přijímačky naučit během týdne, i když to jsem tenkrát vůbec nevěděla. Ale podle toho, jak přežívám zkouškové, je možné opravdu všechno.... (o=0
Tak to pak nechápu. (o=0 Ale to je jedno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama