Křehké mosty se boří. Měsíční svit padá. Svět je na střepy. Nikdo si nevšiml. Nikdo nezapomněl.
Trest.
Světle bledě modrá tvář. Její volnost. Její nedosažitelnost. Její zlo. Její jed.
Bez bolesti.
(Jednou jsem ti natrhal kytičku, kytku...)
Zrcadla jsou zamořena mravenci.
Every silver line has a cloud.
Tentokrát jsem to já.
Může trest za chyby přijít ještě dřív, než je člověk udělá?
Zavřít oči neznamená zavřít svědomí.
Zavřít oči neznamená smazat chyby.
Zavřít oči neznamená zemřít.
Zavřít oči ještě víc. Ještě hloub.
Řeky. Vody. Slzy.
Tehdy.
Jasmíny. Velká láska. Letní Bouře. Velké nic.
Zmizela s jasmíny.
Věci se mění.
Časy se mění.
Lidi se mění.
Chyby se opakují.
Není jedno, že není léto?
Není jedno, že nesněží?
Není jedno, že nejsem?
(Není jedno, co píšu?)
"Může trest za chyby přijít ještě dřív, než je člověk udělá?"....Dokonalé :).