Už nikdy.
Mám strach.
Mám bolest.
Nechci. Ne.
Jděte pryč. Nechtě mě být.
Chci víc. A ven...
Zavři oči. Zavři oči. Zavři oči. Zavři oči. Zavři oči!
Chci pryč.
Už ne...
...prosím.
Někdy mne, Šedý, hrozitánsky děsíš.
Nu, co ti budu vykládat... že se cítím paranoidně, když váznu v pavučince tvé paranoie a má vlastní nejiná.
Čím dál absurdnější mi to přijde... jako bys psal za mne. (Děsivé... zatraceně děsivé! )
Má nejoblíbenější písnička! Jak jsi to jen věděl?
Asi jsme velmi podobní
Z jakého světa k nám asi tato písnička přišla. Všichni známe její pověst a zřejmě bude pravdivá, protože si moc přeji, až budu umírat, abych ji slyšel ve své duši.
Jak zvláštně to zní... AŽ BUDU UMÍRAT... vždyť umíráme celý svůj život...
https://www.youtube.com/watch?v=qmxFAT581T4