close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Doma...

6. února 2013 v 16:06 | Grey.t |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Zvláštní pocit. Člověk by si řekl, že si tu sedím ve svém malém ničem, jsem nevýrazná a šedá myš téhle ohromné blogové komunity, že o mně nikdo neví a já nevím o nikom... Vlastně bych si klidně mohl myslet, že odejít odsud by mohlo být snadné. Vypařit se, zmizet, nebýt tady. Nikomu bych nechyběl, protože ke mně chodí minimum lidí a řekl bych, že bych dokázal dobrou polovinu svých návštěvníků upozornit na změnu adresy. Ale pak... no... vlastně vůbec nejde o to, ke komu chodím nebo kdo ke mně chodí.

Ano, jsem šedá myš, ale jsem šedá myš v temném sklepení velkolepého království (kýčovitá metafora?). Jsem tu sice jako malá anonymní obludka, nemám vážené známosti v AK, nemám tisícové návštěvy, ale po dlouhé době - že mi to ale trvalo - jsem si uvědomil, že svým způsobem jsem tady doma. Tady, na blogu. Jsou to ta jména, ty blogy, ty velké a známé blogy, které nenavštěvuji, ale jejichž jména a adresy se často objevují v olbíbených stránkách nejrůznějších lidí.

Je to ten pocit - nojo, toho znám. (Ve smyslu - ano, vím že tu má blog a že je to oblíbený blog). Jsem tu doma. Je to jako procházet se svou malou zapadlou ulicí a míjet odbočky na velké ulice vedoucí k nádherným vilám. Ty vily jsem nikdy nenavštívil, ty cesty jsem prošel jen párkrát, ale pořád a pořád na ně narážím a vlastně si tenhle svůj malý a nepatrný, neznámý a dokonale anonymní bložek (bloček? blogek?) nedokážu představit bez tohohle velkolepého okolí. Je to jako kdyby vykáceli alej a vybourali polovinu sídliště - jak moc by pak byl váš dům ještě váš domov? Jak moc by jste mohli říct - tady bydlím?

Můj domov, to není jenom můj blog - můj domov je můj blog a jeho kontext. A ten kontext tvoří pár menších a anonymnějších bložků a potom ty velké. Ty, o kterých všichni vědí. Ta známá jména...

Je to zvláštní pocit - to vědomí, že se tu vlastně neztratím. Že jsem tu doma. Že to tu znám.
Je to úžasný pocit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | E-mail | Web | 28. června 2014 v 13:45 | Reagovat

Já o tobě vím. A ani nevíš, jak moc ráda o tobě vím! Taky se na blogu cítím doma. Nechtěla bych jinam nebo úplně pryč.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama