Sliboval jsem článek, který by se třeba víc věnoval hudbě, kterou jsem poslední dobou vyslechl. Protože nebyla žádná odezva, řekl jsem si, že ho možná udělám a možná neudělám, jak se mi zkrátka bude chtít. A dnes se mi chce podělit se o pár písniček. Pokusím se najít takovou kombinaci písní, aby pak celkově nepůsobila jednotvárně, ale určitě se tam najde víc písní podobného rázu - přeci jen svůj hudební vkus nezapřu. Sám zatím přesně nevím, které písně vyberu, ale počítejte dopředu se Susanne Sundfør a pravděpodobně i Sóley. (Nejspíš se taky nezdržím od post-rocku)
Jako první bych vybral něco lehčího, co se dá poslouchat kdykoliv a kdekoliv. Vzhledem k tomu, že zrovna včera mi rozvířila sentimentální vzpomínky píseň z filmu Univerzální uklízečka, vybírám právě tu - Did you ever wonder why. Je příjemná a zní v ní zamilovanost - taková ta klasická příjemná zamilovanost. Žádná krize, žádné drama. Hudba je klidná a příjemná, ale při opakovaném poslechu už může být celkem otravná. Kromě textu písně můžeme vyslechnout i část textu z jedné z nejvýznamnějších "písní" celého lidstva - Písně písní. Přikládám odkaz (vložená videa z youtube často dělají potíže, když je jich víc):
http://www.youtube.com/watch?v=D4RDwHM8Hf4
Právě teď mám ale mnohem... jemnější náladu. Náladu na zpěvačku s trochu neobvyklým hlasem, náladu na hudbu, která jímá za srdce trochu víc a trochu jiným způsobem, na hudbu melancholičtějšího rázu a křehčí nálady. Už celkem dlouho vím o zpěvačce Sóley. Neposlouchám ji nijak často, rozhodně nepatří mezi mé největší oblíbence, ale je na ní něco tak kouzelného, že ty písně, které se mi líbily od začátku, se mi líbí stále a do jisté nálady mi vždy dokonale sednou. Nemůžu se rozhodnout mezi About your funeral a Pretty face, takže pro jistotu pošlu odkaz na I'll Drown, což byla první píseň, kterou jsem od Sóley slyšel: http://www.youtube.com/watch?v=Jt0B3oYgmaA
Pro zpestření také přikládám Valse Triste od Jeana Sibelia, kterou jsem zaslechl, když jsem včera pozoroval záznamy krasobruslení. Je to vskutku nádherná hudba, nádherně klidná a přesto plná citů. http://www.youtube.com/watch?v=5Ls8-pk4IS4
Předposlední bude nádherná, úžasná a fenomenální píseň od nádherné, úžasné a fenomenální zpěvačky. Atmosférou v mých očích překoná Sóley. Její hlas... je jako šipky. Jako blizard probodávající vnitřnosti a zasahující lidskou duši. Chladný a plný lidské vřelosti. Text... nepochopitelný a přesto svým způsobem jasný, jasně čistý. Zvláštní hudba Susanne Sundfør ve mně zanechává hluboké pocity, nádherné a bolestivé zároveň. Prožívám ji. Velmi ji prožívám. My skin so thin you can see black holes within.
Silicone Veil: http://www.youtube.com/watch?v=AZ8NwIlkMuU
Doporučuji poslechnout několikrát a shlédnout i videoklip.
Jako poslední předkládám trochu post-rocku, protože co by to bylo za článek s hudbou, kdybych v něm nezmínil post-rock.
Nechť vašimi dvěřmi neprochází nic než štěstí.
Alespoň mám zase chvilku co poslouchat. :))