close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vraždění nočních tvorů

10. prosince 2012 v 1:13 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Blíží se první hodina ranní. Blíží se spaní. Dneska jsem přemýšlel. Vlastně už včera. (Tohle ponocování dokáže být matoucí). Přemýšlel jsem a došel jsem k závěru, že potřebuji někoho, kdo by mě vraždil. Dýky do srdce. Potřebuju své vrahy a násilníky, potřebuju ty temné stíny a architekty, ledové čepele a všechno kolem toho. Někteří lidé potřebují k životu adrenalin (neboli epinefrin). Já potřebuji tuhle nechutnou úzkost. Protože když ji nemám, připadám si (ach bože! To snad ne?) obyčejně.


Dřív jsem si říkal, že jsem nadčlověk. Že jsem noční tvor. Že jsem něco víc. A teď už vím. Jsem jenom dítě. Potřebuju dospět. Potřebuju si nechat zastříhnout ty křídla, která přebujela jako rakovina, nechat si vypálit svůj dokonalý zrak ohněm všednosti. Prostě... spadnu.

Vážně je to droga. Ničím jiným se žít nedá. Chci to. Musím to mít. A když ne od někoho jiného, tak od sebe. Pokud se nenajde nikdo, kdo by mě neustále zabíjel, budu se muset zabíjet sám. Poezie je k tomu skvělá. Slova jsou jako třísky, které už nejdou vytrhnout, jako jed, který už nejde vysát, jed bez protijedu.

Zatím poslouchám písničky z minulosti. Schválně vybírám ty, které nejvíc bolí. Ale nebolí tak moc, jak bych chtěl. Na druhou stranu - vlastně ani nechci, aby se vrátila minulost. Jsem rád, že je to pryč. Že už to nebolí, že jisté nože už mi do srdce nezajedou. (Jak křehký je srdeční sval... tak lehce do něj vnikne nůž...)

Začnu tím, že si budu pomalu krájet prsty, abych nemohl psát. Potom si začnu pomalu rozřezávat jazyk a trhat zuby, abych nemohl mluvit. Vytrhnu si hlasivky. Potom si vyrvu oči. A pak snad budu dospělý.

Kdykoliv před tím stojím, je to jako nové. Jako cetka, kterou máte doma už několik let, ale kdykoliv ji vytáhnete na světlo světa ze dna nepoužívaného šuplíku, máte pocit, že jste objevili něco nového. Přitom to vytahujete skoro každý měsíc a vždycky na to hledíte tím rozpolceným pohledem, jedním okem vidíte, že je to furt ten samý krám, ale druhým ho vnímáte jako něco, co jako by ve vašem pokoji ani nikdy nebylo. Je to ten pocit, že nic nemá smysl. Že kamkoliv se teď hnete, půjdete jen do další zbytečnosti. Možná, že studovat filosofii nakonec není tak špatné. Ne o víkendech, kdy jsou to jen slova a sny. Ale pak, když dojde na věc, zhořkne to řecké slovo v puse jak kyanid a člověk by nejraději utekl. Ale kam? Není jediná cesta, která by měla smysluplný cíl.

Rozhodl jsem se, že posunu svůj blog na novou úroveň anonymity. Odstraním všechny své fotky, které zde kdy vyšly na světlo světa a smažu své icq z profilu. Budu tak trochu nedostupný.

Je tu tolik nevyřčeného. Tolik toho, co dnes nedokážu vynést, vypsat... Není to ani mezi řádky, je to stále jen ve mně. Jistý smutek, jistý darmoděj...
Jedna věta to asi dokonale vystihuje. "You can get addicted to a certain kind of sadness". Jsem feťák smutku.

Nejsem nadčlověk. Nejsem "noční tvor". Nejsem výjimečný. Jsem jen nedospělá troska, která si myslí, že je něco víc. Jen člověk, co si nedokáže udělat pořádek v hlavě a žít. To není příznak nadlidskosti, to je příznak ubohosti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alcië Alcië | 10. prosince 2012 v 21:08 | Reagovat

Podle mě by naopak každý měl částečně zůstat dítětem... ;)

A není důležitý, jestli to, jaký jsi, je výjimečnost nebo nedospělost... Prostě jsi to ty...Proč vraždit to, jaký jsi? To, v čem se odlišuješ... Já a další lidi tě máme rádi právě proto, že jsi svůj...:)

2 Fronésis Fronésis | 11. prosince 2012 v 16:20 | Reagovat

Jo jo, nedělej to. Jsi výjimečný; v Tvé složité osobnosti je výjimečnosti až příliš, a nezáleží na tom, zda se to projevuje tím, že v noci nespíš. Klidně spi, zasloužíš si to. Nevyhledávej zbytečně tu bolest... Dětství je správnější než cokoli jiného. ♥

3 Blanka Blanka | 14. prosince 2012 v 19:19 | Reagovat

"Buďte sami sebou! Všichni ostatní už jsou zadaní." - z jednoho papírku v CHajovně
Jsi Tomáš. Už jsi to opravdu pochopil? Nebo to jsou jenom zase éterické žvásty okolo?

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 0:07 | Reagovat

"Don't grow up. It's a trap!"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama