close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Trocha historie

8. října 2012 v 13:14 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Letní Bouři
Boty máme od toho, abychom si je mohli zout a chodit v trávě bosi. K ničemu jinému nejsou.

A potom jsou tu další věci, které potřebuju světu říct. Jsou tu i věci, které říct nemohu. Nedokážu. A ani nechci.

"Podařilo" se mi sebrat odvahu a dostat z internetu historii elektronické korespondence mezi mnou a Letní Bouří.
Prý se se mnou nenudila, prý se jí se mnou hezky píše. Ale něco víc by, prý, asi nešlo. Na to jsme - podle ní - moc velké protiklady.

A já naivně... že mi to nemusí říkat i potřetí.
A potom: "Mimochodem, byl jsem na přípravě k maturitě a musím tě varovat před roupama..."

Mohl bych napsat tisíc dalších věcí budících dojem, že jsem přecitlivělá troska bortící se do propasti vlastních přehnaně hlubokých emocí.

Ale změníme téma.

26.10. - Kde jsou ty časy, kdy jsem žil životem?

A dnes znám odpověď, kterou mi tehdy měla dát: V budoucnosti, až na mě budeš myslet.

Je to nemoc? Někdy mi to tak přijde. Je hloupé se v tom utápět ještě teď, po roku. A všichni mi říkali, že na Ni zapomenu. Nezapomněl jsem. Lhali mi. Všichni mi lhali.
I Ona mi lhala.

Dreaming of cool rivers and tall grass

Kdyby byla aspoň sama... sama, koho ******.
(A teď jsem naprosto spontánně použil to slovo... to slovo, kterému jsem se tak moc toužil vyhýbat.)

Doprdele.
Do-pr-de-le.
Dal jsem svůj blog.

Asi bych se měl jít zahrabat.

Některé věci mi chybí. Vážně chybí. Ale to všechno přejde... všechno jednou přejde, všechno smyje čas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 malé srdce malé srdce | Web | 8. října 2012 v 17:16 | Reagovat

Všechno se jednou ztratí v zapomenutí času... Vidím malý lístek podzimu snášet se zvolna k umírání... Ale kde je umírání, tam už je skryté semínko nového zrození... A jaro budoucnosti už čeká nové vzkvétání v tomto křehkém a pomíjivém světě lidských iluzí...

2 seraphia seraphia | Web | 8. října 2012 v 21:59 | Reagovat

Oni lžou rádi a často.

3 grey.t grey.t | E-mail | Web | 8. října 2012 v 23:20 | Reagovat

[2]: Lháři... jsou to lháři.
Nejhorší je, když člověku dojde, že to, co prožil ve věčnosti, nemůže zapomenout v časovosti.

[1]: Ztratí i neztratí... ve věčnosti zůstává vše... úplně vše... nejděsivější na věčnosti je, že obsahuje minulé i budoucí... Že obsahuje chvíli, kdy jsem Letní Bouři poznal i chvíli, kdy umře. Chvíli, kdy na ní - možná - zapomenu... tady, ale ve věčnosti nezapomenu.

Je to prostě děsivé... A já se v tom... ztrácím.

4 seraphia seraphia | Web | 9. října 2012 v 17:14 | Reagovat

[3]: Možná to ani nechce zapomínat. Pohřbívat to, co kdysi bylo důležité. To, kolem čeho se točil náš vesmír. Donutit zapomenout je jako donutit uříznou část sebe - bez té části už nikdy nebudeš kompletní.

5 malé srdce malé srdce | Web | 9. října 2012 v 17:46 | Reagovat

[3]:Vlastně, něco na tom je. Věčnost si nese vzpomínku na cokoliv, protože dokonce i iluze časovosti vyšla z věčnosti. Vždyť i neexistence musela vzejít z věčnosti. Už jen to, že to dokážeme nějak pojmenovat, dokonce i neexistenci, už to na nějaké úrovni existuje. Ale jestli jsem i já věčný, bez možnosti rozhodnout se být věčným, o čem je po tom ta má svoboda? Ale zase se říká, že pokud v sobě člověk nezpracuje všechny ty věci, pro které jsme se narodili, například letní bouři, bude s ní stále konfrontován, až nakonec dojde k porozumění, že není důvod zapomínat, dokonce ani na letní bouři. Možná jen stačí ji nechat rozpustit v sobě jako nejvnitřnější část své duše.

Gray, já nevím, jestli to tak je nebo jen tluču hubou nesmysly, já jenom nahlas přemýšlím:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama