Sen budoucího studenta

14. července 2012 v 21:15 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Mám svůj sen. Už pár týdnů ho mám. Možná měsíců. Kromě mých snů o počasí je to sen o tom, že budu mít ve věcech jasno. A nemám. Sním... doufám... věřím. Ale jen do té doby...

Neudělám to. Bude jednodušší vzdát se a jít za prvním cílem a za tím nejdéle zaměřovaným. Nemá cenu pokoušet křehoučkou náladu. Stačilo by několik kliknutí. A malé zjištění.

68. Jak hrozné číslo. Hrozně nízké. A přitom by mohlo všechno vyřešit. Mohlo by, ale nevyřeší. Já vím, že nevyřeší. Ale ten sen, že až se podívám... zjistím... je až moc silný. Nemusel bych volit mezi dvěma cestami a vybral bych si tu vysněnou.

Všechny ty cesty jsou vysněné!

Jen jedna... by odstranila nutnost volby mezi dvěma druhými. Pokud dosáhnu toho nejobtížněji dosažitelného cíle, vyberu si ho. Možná je tak snadné si ho vybrat i proto, že po něm netoužím tolik. A nebo proto, že po něm toužím nejvíc?

Nevím, jestli chci být přítelem moudrosti.
Ale abych rozuměl přírodě, musel bych rozumět chemii.

Být vědcem duše by bylo nejjednodušší. Zasvětit svůj život něčemu tak posvátnému, omnipotentnímu, božskému... nebylo by to krásné?

Ale je nejjednodušší ho zasvětit vědě o živém. Bio-logii. Nemám odvahu zkoumat, zdali bych mohl být milovník moudrosti či duchovědec.

Nemám odvahu volit mezi dvěma cestami - mezi biologií a filosofií.

Radši budu snít sen o tom, že můžu být psycholog. Aspoň ještě pár dní. Každá minuta naděje je tak... ano, napůl skličující, ale přeci jen... naplňující. Ta možnost. Ta neskutečně nepravděpodobná možnost, že by třeba mohlo...

Nechci vědět, jestli je to skutečné. Nechci to vědět, protože pak už bych nemohl snít ten sen, který mě tolik naplňuje. Sen o ulehčení i o splnění přání.

Mám svůj sen. Ale... jen dočasně. Jednou bude muset zmizet.
Ach mé sny, mé sladké sny. Kolik vás vlastně je? A kolik vás zhořklo, když jsem se dotkl reality?

Kéž bych mohl navždy nevědět a navždy snít...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 witze witze | Web | 15. července 2012 v 7:24 | Reagovat

jej... :-) a jakpak to dopadlo? Tohle je cesta, kterou si musí projít každý... je to vtipný, protože psychologie je stále můj velký sen... Podala jsem si přihlášku asi 5krát, ale na přijímačky jsem nešla ani jednou.

2 Fronésis Fronésis | Web | 15. července 2012 v 19:38 | Reagovat

Problém je, Snílku, že nedokážeš určit, který sen je nejsilnější. Není to neobvyklé, ale dost to komplikuje veškeré prožívání, že? Podle mě se ale nejvíc hodíš na to, co zobrazují celé tyhle stránky. (o=0
[1]: No, to bude nejspíš trochu problém, ne? Ale pobavilo mě to... Zaplatíš příští rok dalších šest set, ať si mají ti lidé v komisi za co kupovat nový nábytek do svých kanceláří? LOL!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama