close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Věrnost sobě samému

10. května 2012 v 21:17 | Grey.t Dreamer |  Myšlenky a pseudofilosofie
Co to znamená být originální? Kde končí a kde začíná originalita? Může se člověk originálním stát, nebo se musí originálním narodit? Lze o originalitu přijít?

Ohledně originality se poslední dobou hodně diskutuje. Každý přeci chce být originální, chce se nějak odlišit. Spousta lidí říká: "Mám svůj styl". Otázka však je, kdo je a kdo není originální? Je originální každý, kdo má svůj styl?

Osobně si myslím, že originalitu nemůžeme definovat jako odlišnost od něčeho. Pokud je moje originalita závislá na tom, že se od něčeho liší, co je na ní originálního? Je přeci závislá na svém "protikladu". A pokud se její protiklad změní, musí se změnit i ona. Originalita podle mě není odlišnost.
V poslední době je spousta lidí, kteří se snaží jít za každou cenu proti zaběhnutým pořádkům, proti tomu, co je konvenční, mainstreamové a většinové. Říkají, že jsou originální, ale čím se vlastně liší od toho davu, proti kterému jdou? Protože změní-li se směr davu, musí se změnit i jejich směr. A pak se stávají prakticky úplně stejní jako všichni v davu. Co víc, jsou na davu závislí a nemohou bez něj existovat, protože pak by už neměli proti komu jít. Každopádně je to nejsnazší cesta, jak vzbudit dojem originality.
Z toho vyplývá, že originalita je nějakým způsobem odlišná od středního proudu, od statistické normy, většinové populace. Ale jak?

Jsem přesvědčený, že nejdůležitější rozdíl je v člověku samotném. Každý se rodí originální. Má originální fenotyp i genotyp, liší se interpretací svého genetického textu, co víc, má jedinečnou osobnost jedinečně utvářenou společností, rodinou, událostmi. Často se říká - "Obuj si mé boty a projdi si celý můj život - pak mě suď!". Něco na tom je. Každý si prošel svou jedinečnou cestu a je výjimečný už sám od sebe. Výjimečnost ale není originalita. Myslím, že originalita vzniká až nějakou aktivitou člověka. Může se originálně projevit, tím se ale nestane originálním. Originalita nespočívá v projevu, ale v tom, jací jsme. Být originální.

Myslím si, že originalita je něco, co je věrné, ne moc proměnlivé, ale ani rigidní a nepřirozeně statické. Je to stav, který se vyvíjí, mění, přesto ale zůstává tím, čím je - originalitou.

Svým způsobem se originální opravdu rodíme. Jako děti nedbáme konvencí, ale děláme jednu věc - řídíme se sami sebou. Postupem času se sžijeme se společností a přijmeme její normy. Tím se naše originalita svým způsobem ztrácí - snažíme se zapadnout a být normální. Jít proti davu se totiž nevyplácí.
V průběhu dětství pomalu přicházíme o originalitu, většinou to není naše vina ale běžný (i když ne správný) proces. Později se nám však naskytne úžasná možnost, jak si opět osvojit umění být originální. Přijde puberta, období vzpoury a bouření se. Myslím, že tehdy má člověk největší možnost přejít od přejímaných norem k vlastním úsudkům. Bohužel po pubertě lidi mnohem častěji zapadnou opět zpět a nebo se vzbouří natolik, že se stanou prostým protitlakem většiny, mění se s ní a stávají se jejím negativem. ("Vždy budu takový, abych nebyl normální.")
K originalitě ale vede jiná cesta - cesta uvažování, přemýšlení, hodnocení a kritiky. Nejde o to přijmout první neobvyklý názor, na který člověk narazí, nejde o to přilnout do skupiny, která není "normální", "běžná", "konvenční". Jde o to podívat se, kriticky zhodnotit a inspirovat se. Protože pak tvoříme naši jedinečnou cestu, naše jedinečné názory a postoje. Potom už začínáme být originální. Aspoň trochu. Myslím, že orignialita je svým způsobem věrnost sobě samému.

A není vlastně cesta k originalitě cesta k sobě samému?

(Omlouvám se tímto několika filosofům, jejichž názory jsou opravdu velmi inspirující, především panu Kierkegaardovi... A doufám, že to aspoň za něco stojí... A Katko, já vím, že mám zmizet a učit se, ale já prostě musel!)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Any :) Any :) | Web | 10. května 2012 v 21:25 | Reagovat

Pěkný článek k zamyšlení.

2 Adelaide Adelaide | Web | 10. května 2012 v 22:40 | Reagovat

Zaujímavé :)) Ona je originalita podle mě jen takovou snahou o nadechnutí, takové marné tempo v proudu, které stejně nezachrání. Podle mě snad ani neexistuje. Protože ten proud je moc silný :) Jak vím, že můj čin je originální? Kolik lidí na světě už to udělalo? A myslím, že nelze vytvářet něco z ničeho, prostě tam musí být nějaká inspirace z okolí :) Už jsem moc unavená, takže pletu písmenka... Hezké sny :)

3 grey.t grey.t | E-mail | Web | 10. května 2012 v 23:35 | Reagovat

[2]: Vadilo by ti, kdybych jako reakci na tvůj komentář publikoval článek? :) Přišel mi podnětný a původně jsem na něj chtěl reagovat komentářem, který je ale dost dlouhý, dokonce tak, že vydá i na článek. Neboj se, nejde o žádný útok, ale snažím se svým způsobem "obhájit" své tvrzení a zároveň odpovědět na tvé otázky :)

4 Evan Evan | 11. května 2012 v 7:40 | Reagovat

"orignialita je svým způsobem věrnost sobě samému" moc hezky řčečeno, musim se přiznat že jsem o tom taky trochu přemýšlel, ale dost věcí jsi tam super vypíchnul...
Ono se stačí s tím jen kouknout na meme komixy, protože ty, s skuztečně dějí všem... neznám nikoho, kdo by se v tom neviděl... :)

myslím si, že za každou cenu být originální muže i škodit věci, jednou věcí je inspirovat se stylem a uměním, jiným je to vykrást, a zas jiným je udělat protipol... zvlášt v dnešní době, kdy se za originalitu nebo někdy i proti ní, bojuje i zákonem.. (pipa, acta, sopa atp)
ono je to do jisté míry taky dusledek toho že si člověk uvědomuje svoji smrtelnost, a ten čerstvý betůnek prostě svádí do ěnj zabořit xicht a nechat tu za sebou originální otisk sama sebe... o to víc se člověk vzteká, když se z toho stane běžná praxe, i když smíření s tím "já poslochual Adele ještě než byla populární" moc lidskou duši neuklidnuje :D

hezký článek :)

5 Eruvië Eruvië | Web | 11. května 2012 v 12:25 | Reagovat

Hezký článek :)

6 malé srdce malé srdce | Web | 13. května 2012 v 8:30 | Reagovat

Velmi pozorně a s potěšením jsem si článek přečetl a opět mě zaujal u mladého člověka svou neobvyklou hloubkou. Já bych k tomuto článku dodal jen pár myšlenek. Myslím si, že každý se rodíme jako jedinečný a naprosto originální, ale svou originalitu ztrácíme v okamžiku, kdy přijmeme hru celku a kdy se podřídíme zaužívaným normám. Je to jednoduché. Když přijmete hru, kterou hraje matrix, potom ztrácíte sebe a tím pádem ztrácíte i věrnost sobě samému, protože se nemůžete svobodně projevit, tak jak byste chtěli a co je vaším přirozeným právem. A pokud toto matrixové uvěznění trvá již delší dobu, tak vaše schopnosti být jedinečným zakrňují ve smyslu toho, že rezignujete a přijímáte hry matrixu. Matrixová hra je vyloženě špatná! Ale 90% lidí ji hraje a těch zbývajících 10% mocných se na tom jen směje a pro ně samé je to hra, kdy mohou hrát svou vlastní hru, která je odlišná od té většinové. Ale přestat hrát tu jejich hru je nesmírně těžké i pro ty, kteří se probudí a najednou zjistí, že v matrixu žijí už tak dlouho, že uniknout z toho falešného sevření je téměř nemožné! Hovořím z vlastní zkušenosti toho, který se probudil, ale kterému se nedaří začít hrát svoji hru a přestat hrát tu jejich.

7 Alétheia Alétheia | 13. května 2012 v 18:39 | Reagovat

LOL... To jsem čekala. Originalitu si člověk přeci neodpustí, pokud na ni má dost fantasie. Já jsem neměla... A teď Ti píšu trávení, ale nějak mě zalehla kočka, takže jsem si dala pauzu a jdu si to tu přečíst.

8 grey.t grey.t | E-mail | Web | 13. května 2012 v 19:06 | Reagovat

Jé, děkuju moc :)
Já mám strach, myslím, že se prostě nenaučím rostliny, protože je nechápu. Vím že jsou tam tracheje a tracheidy, vím, že jsou tam stromata, vím, že je tam kořenový vztlak... ale to je všechno, co vím. A nevím, jestli si s tím vystačím na patnáct minut. Ale zpracoval jsem spolužákovi život a smrt, čímž jsem se jí naučil a konečně vím, jak o těch dvou úžasných věcech pojednat :)

θάνατος ♥

A mám za sebou přijímačky a před sebou jen dva dny na to, abych se naučil zbytek biologie a celou angličtinu, což logicky nedám, takže možná... možná... no nevím, co si počnu, pokud to nedám. Myslim, že se za sebe budu stydět tak, že se vykopu hrob a zatančím si danse macabre.

Ale to je jedno.

Pff... jdu na kytky, pak na primitivní druhoústé, pak na celomové prvoústé, pak na morfogenezi a pak... do školy?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama