close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Pojďme si zatančit tanec se smrtí!

14. května 2012 v 0:00 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Jedni lidé ji patologicky milují, jiní o ní nechtějí ani slyšet. Přesto chodí mezi námi a nic ji nezastaví. Můžeme ji popírat a ignorovat, ale ona nezmizí. A jednou... jednou nám vezme to, čeho si ceníme nejvíce.
Život.

Odvede císaře i rolníka, odvede bohatého i chudého. A pokud nejste připraveni... vaše chyba. Protože z jejího sevření není úniku.

Ze všech slov ke smrti jako první vždy přiřadím strach. Kdyby to přišlo, nebyl bych připravený.

Tak proč si nezatančit? Protože z toho tance se může zrodit nový život...

Víte, co dává našemu životu cenu? Co nás nutí udělat věci, které děláme? Není to tušení vlastní smrtelnosti?

A stejně... jako bychom o ní nevěděli. Můžeme o ní mluvit... ale kdy nás to opravdu zasáhne? Kdy si skutečně uvědomujeme svoji smrtelnost?

Řekl bych, že možná nikdy...

Smrt nás vybízí k tanci, ale my jsme slepí. Dobrovolně.

A až to přijde... kolik z nás bude připraveno zemřít "dobrou smrtí"?

Nebylo by lepší přijmout tu zvláštní, kostnatou ruku Smrti a nechat se vtáhnout do toho děsivě podivného tance? Protože ten nás změní navždy...

Memento mori, carpe diem.

Protože v tanci s Ní můžeme přijít na to, jak žít.

(Maturitní otázka "Život a smrt" může být velmi inspirující!)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sionnach. sionnach. | Web | 14. května 2012 v 19:04 | Reagovat

Já se smrti neskutečně bojím a myslím, že smířená s ní nebudu nikdy.

Nepřemýšlel jsi ale nad tím, že každý umírá dobrou smrtí? Podle mě by to tak mohlo být. Její chladná ručka nás po tolika letech, příchází osvobodit. Nebo třeba ne po letech, ale co třeba osvobození od bolesti, od nemoci, od zlomeného srdce? Ona si umí vybrat chvíli a podle mě téměř nikdo neodchází nedobrovolně.

Ale svůj strach stejně mám. Protože... Co bude pak? Tma? Nehmotná neviditelná duše vznášící se vzduchem a sledující život okolo? Nebe, peklo, ráj?

Sio.

2 seraphia seraphia | Web | 17. května 2012 v 10:32 | Reagovat
3 grey.t grey.t | E-mail | Web | 22. května 2012 v 19:31 | Reagovat

[1]: Abych pravdu řekl, tak nepřemýšlel. Na jednu stranu je to osvobození, ale na druhou stranu je to definitivní ztráta všech možností, ztráta veškeré jistoty a ztráta šance cokoliv v životě napravit. Slyšel jsem, že umírající lidé nejvíc litují, že netrávili víc času se svými blízkými, že věnovali moc pozornosti kariéře... A myslím, že to se dnes týká většiny lidí.

Na druhou stranu, nikdo neví, co se vlastně děje mrtvému člověku, třeba je potom opravdu mnohem šťastnější a vlastně byla jeho smrt dobrá.

Já si naopak myslím, že většina lidí odchází nedobrovolně a často i ti, kteří si zvolí "dobrovolný" odchod ze života. Jednou jsem uvažoval nad tím, proč chce vlastně někdo zemřít. A došel jsem ke strachu ze smrti. Člověk neví, kdy ho smrt zastihne, neví, jaký čas si vybere a proto si možná raději vybere možnost zemřít teď, než čekat dál v nejistotě. Ale je to smrt ze strachu, je to překonání strachu z nejistoty toho, co je smrt, ale poddání se strachu z nejistoty toho, co přinese život a kdy by smrt přišla sama.

Otázka je, jak to vnímá ona. Jestli ona sejme břímě a odvede člověka, který už odejít měl, to člověk žijící nikdy zjistit nemůže.

Co je po smrti? Ano, je to záhada. Zvláštní je, že poslední dobou nad tím moc neuvažuji. Ale dovolím si přiložit krátký úryvek z Máje:
"Bez konce ticho – žádný hlas –
bez konce místo – noc – i čas – – –
to smrtelný je mysle sen,
toť, co se ‚nic‘ nazývá.
A než se příští skončí den,
v to pusté nic jsem uveden. – – –"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama