Můj pokoj je provoněn vůní jasmínu. Vlastně to ale není jasmín, je to pustoryl, jehož latinský název zní tak neskutečně vznešeně: Philadelphus. Znamená to "bratrská láska".
Je tak zvláštně čistý. A jeho vůně tak nadpozemská.
Jediné místo, kam se mi vešel, byl můj oltář. Dal jsem pryč svíčku. A jeho bílé květy pomalu zasypávají celý oltář. Očišťují ho, povznášejí ho...
I já se cítim čistější. Povznešenější.
Snad to dělá ta vůně. Omamná, jemná a zároveň intenzivní, intimní, vřele chladná, naprosto pohlcující, avšak nenásilně, spíš tím způsobem, že se sami chcete nechat pohltit. Láká a svádí svou čistotou a cudností.
Jak nádherná je vůně jasmínu a bratské lásky... Je jako sen.