Frozen...
3. května 2012 v 15:52 | Grey.t Dreamer | Koutek pro Greye a jeho pocityKomentáře
Souhlasím s Adelaide, ztratit rok života se mi jevilo jako katastrofa, ale za prvé ten rok není ztracený (pořád by člověk mohl mít odklad / přežít smrtelné zranění a být rok v kómatu / vycestovat studovat do zahraničí apod. a vyšlo by to nastejno) a za druhé - ten rok vůbec není ztracený, protože je nakonec docela hodnotný, a ať jsi kdekoli, pořád se tam něco děje. Něco, co Tě změní, něco, co budeš milovat, něco, co Tě naučí mnohem víc než cokoli jiného kdekoli jinde... Čas je vzácný. Neznamená to, že ztratíš rok; znamená to, že 1 rok využiješ jinak a později se Ti to bude hodit na cestě k moudrosti.
Na rozdíl od jiných lidí, kteří na všechno kašlou a myslí si o sobě, že stojí na schodech do nebe, Ty to rozhodně zvládneš a jsi dál než oni. Jenom - jak mě v pátek poučil Michal ♥ - musíš si víc věřit. Jako my všichni. A je to pořád tentýž problém dokola. Já se o Tebe nebojím, Tome, protože vím, že to dopadne dobře. Spíš bych se o Tebe bála proto, že Ty se budeš bát, že to dobře nedopadne.
... A dál...
Životně důležitý spam: Opusť okamžitě tohle místo, jinak se ztraceným časem ztratíš i možnost stát se skutečným filosofem, a Ty to moc dobře víš! Prosím, obětuj zahazování toho nejvzácnějšího na později, kdy to nebude tolik vzácné.
A budu Tě varovat pořád.
Nejsi Ty náhodou moje dvojče? Úplně stejné pocity, jako jsem měl i já ve Tvém věku
Na VŠ není těžké se dostat, těžší ji je dostudovat. Mimochodem, já nemám VŠ, i když jsem to zkoušel dvakrát, ale neměl jsem na to nervy a trpělivost, takže jsem s tím dvakrát praštil a nyní mám jen maturitu
Tak snad se budeš bavit s primitivem, jako jsem já
))
[3]: Aj, to se omlouvám za svá slova. Ty nepatříš mezi ty primitivy. Nakonec to asi nebude mít souvislost s VŠ, ale s jejich osobností.
Já nevím, myslím, že je těžké i se tam dostat. Pokud to není VŠCHT, tam se dost možná dostanu a určitě neudržím :)
[3]:To není tak docela pravda. Záleží na oboru vysoké školy, který chce člověk studovat. Někam je snadné se dostat i udržet se tam (tam jsem teď) a naopak jsou školy, kde je nejtěžší zkouškou ze všech právě ta přijímací, (tam pořád chci a nic) takže ti šťastlivci, kteří ji zvládnou, už se na ní udrží až do konce.
Připomíná mi to osudné tři dny, kdy jsem dělala přijímací zkoušky právě na tu mou, taktéž vysněnou školu.
Vzpomínám si, že mi bylo zle, že jsem nemohla jíst, ale co bylo nejhorší, tak to neoblomné přesvědčení uvnitř mne.
Tohle přesvědčení mi tvrdilo, že nemám šanci, už předem mi určovalo mou budoucnost, věčnou mizérii.
Třídenní přijímačky utekly, polovina kamene ze srdce spadla a nyní nade mnou visel Damoklův meč v podobě rozhodnutí o přijetí.
Po týdnu jsem zjistila, že jsem mezi deseti lidmi, kteří mají to štěstí. Mají tu šanci stát se režiséry animovaných filmů. (Teď jen odmaturovat a pak si mohu tančit v dešti a zpívat si Gene Kellyho)
Chci tím říct, ač to zní jako klišé - nic není ztraceno. Ač to možná vypadá nedosažitelně, není to tak vysoko, jak se zdá. A ano, běž si za svým snem.
[6]:
Je skvělé, že jsi se tam dostala, gratuluji :)
Já vím, že se tam dostat můžu a že nic není ztraceno. Hlavně mám pořád ještě tři týdny, během kterých bych mohl svou šanci na přijetí velmi ovlivnit. Ale rád si připouštím i tu horší možnost. Chci na ni být připraven. Nejsem zastáncem názoru, že když si to připustím, tak se to tak stane. Nevěřím, že když budu myslet "pozitivně", tak všechno bude lepší. Protože vím, že když nebudu ignorovat i tu horší možnost, tak s ní budu alespoň trochu počítat.
Právě jsem udělal maturitu, takže už vím, že ten ohromný, děsivý démon zas tak ohromný a děsivý není. Navíc už jsem přijatý na VŠCHT, takže mám aspoň malou zálohu. Ale stejně se bojím té možnosti, protože tu je a vždycky bude.
Děkuji :) Půjdu za svým snem :)
Pokud by ses náhodou nedostal teď první rok na vš, neznamená to, že se tam nedostaneš nikdy. Je těžké to dělat všechno v jednom roce a málo lidí to zvládne bez toho, aby se úplně sesypali nebo prostě něco vypustili. Pokud by ses nedostal, nemusíš zoufat, mohl by ses rok věnovat sobě a tomu oboru, co bys chtěl dělat
Mnohdy to člověku i pomůže... ale chápu na druhou stranu tvůj pocit. Taky se toho bojím a lehko se mi to říká, když tím neprocházím... Příští rok se mi budeš smát
Každopádně věřím, že zrovna ty to zvládneš a vezmou tě všema deseti ((: Co se týče toho, že všechno vypouštíš a nic netvoříš, to se mi stává vždycky, když jsem pod tlakem a mám toho hrozně moc nad hlavu. Uvidíš, že až se tahle šílená maturita a všechno přežene, budeš se cítit líp :)) A pokud ne, tak ti koupím čokoládu ((: