Píseň slz

27. března 2012 v 22:46 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Chodím a nasávám vůně.
Představuji si, že spočívám v náručích jejich nositelů.

Jen jedna vůně mi stále uniká. Vůně Letní Bouře.
Jakoby samotná její esence byla tak dokonale nezachytitelná... jako je ona sama pro mě.

Tak spočívám v náruči vůně vlhké půdy a výfukových plynů, v náruči vůně Prahy, a oddávám se svým naivním snům.


Žiju, nežiju?

A proč už to nekončí?

Tři týdny... tři týdny neustále se navracejících myšlenek a pocitů. Nebo snad dva. Díky Bohu jen dva!
Jsem blázen?
A blázen vinou pocitů a jejich neodbytnosti, či vinou svou a své touhy je vyvolávat k neustálému trpitelství?

V Tichu tohoto týdne zní vše najednou tak strašně... hlasitě. Rozléhá se to, doznívá to a mému uchu jsou ponechány i ty nejjemnější nuance. Vyslechnu všechny písně až do nejtišších a nejneslyšitelnějších tónů.

Jak lehce zapomínáme, co všechno můžeme slyšet...
Jak snadno se můžeme bránit proti šílenství jen pomocí pouhých sluchátek, pomocí hudby...
Jak jednoduché pak je podlehnout šílenství hudby vlastních citových vod, která byla přehlušena hudbou cizí.
Jak těžké je nepodlehnout pokušení hlučného ticha hudby, jejím svodům!

"Jsem k zbláznění živý..."
Ale už se to stává neovladatelným. Jenže není právě v tom ten opravdový život? V té hrozbě, že mě ostří nože života, tím ostřejší, čím víc jsem živý, rozřízne?

Může být bolest tak intenzivní, že člověk přestane cítit život?
Nemůže být život tak intenzivní, že člověk začne cítit bolest?

Jsem živ, protože cítím bolest a nebo cítím bolest proto, že jsem živ?

Slzy... i vy máte svou píseň.
Píseň bez odpovědi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Livien Livien | Web | 29. března 2012 v 23:35 | Reagovat

Trochu mi to připomíná jistá zákoutí v mé vlastní hlavě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama