close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Velká ryba... malý rybník

29. února 2012 v 22:00 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Někdy se vyplatí koukat se ráno na google. Můžete se totiž dozvědět, že má někdo zrovna výročí. Třeba Rossini, dvěstědvacáté. A pak se můžete dozvědět, že Rossini složil tu úžasnou věc - Figarovu árii z Lazebníka Sevillského. Potom se do toho můžete zaposlouchat. A nakonec můžete mít lepší náladu. Vysmátější náladu.
Z čeho? Přeci z veselobarvy a Velké Ryby.

Tak nějak začal můj dnešní operní den. Nebyl snad o moc rozdílný od ostatních dnů. Vlastně ano - byl jsem u psycholožky. A pak jsem zjistil, že Růže pořád nejsou. Jak by taky mohly kvést... v únoru.

Ale už je to dlouho, co se můj život nepíše tolik velkými vnějšími zvraty, ale spíš malými (vnitřními) věcmi. (Jak by ne, když na žádné velké zvraty nenarážím). A proto je můj dnešní den psán Verdim, Mozartem, Rossinim a Wagnerem. Můžu potvrdit, že dědočkova výchova v hudebním vkusu nebyla marná. Je to jeden z jeho největších darů.

Od mala jsme poslouchali společně vážnou hudbu. Od Figara přes Velký pochod z Aidy a Nářek Židů až po... no vlastně nevím, kam až to zacházelo.
Říká se, že většina umělců byla oceněna až po smrti. To platí i o mém dědečkovi.

K čemu se snažím dostat? K tomu, že se mám dobře.
Není nad Velký pochod z Aidy.

Ne, o co vlastně jde?
O malý rybník. O myšlenky. O melancholický pocit, že bych mohl, ale nechci. A o úvahy o štěstí. O to, že tak trochu zděšeně koukám sám na sebe a napadá mě, jestli jsem opravdu tak chytrý, jak si občas připadám (samozřejmě, že nejsem, ale občas na sebe tak působím). A jestli mé názory na svět a život opravdu mohou být někdy tak trefné. Stejně žasnu nad tím, že se necítím mizerně. Jako kdybych možná narazil na tu správnou "tíhu" života, se kterou jsem ztotožněn. Ale to jen stěží, zvlášť v mém věku. Jen si prostě myslím... že mi to něco dává. Všichni ti Platóni, Kantové, Descartové, Patočkové a podobné (mrtvé) existence a jejich (živé) filosofie.... Nějak mě to mění.

Rozhodně jsem na správné cestě. Aspoň... mám pocit, že jsem. Ne že by pocit nemohl klamat. (Nesouhlasím s Descartem, že věřit může jen tomu, co myslí... Přání otcem myšlenky. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá... A jeho argument o smyslových vjemech ve snu mě opravdu neohromil. Vždyť ve snu podléhám i iluzi myšlení!)

A nakonec... Počátek. A to, co na mě z něj dopadlo nejvíc. Kde končí realita a začíná sen? A kdy už žiju víc snem? A kdy je to špatné?

Předpokládám, že mám našlápnuto k velkému pomatení mozku. Jinak řečeno do Bohnic. Ale... sejde na tom, když mě to naplňuje? Je lepší být mrzutý neblázen, nebo šťastný blázen? Blázen už stejně jsem, tak proč nebýt i šťastný, no ne?

Ne vážně, proč se cítím spokojeně? Zdá se mi to podezřelé! Ale... je to příjemné. Jako kdybych najednou zašel někam, kam patřím. Není to to vyprázdnění, ale... prostě... vážně! Ne, necítím se lehce, ale... no, vlastně svým způsobem ano, ale ne odbřemeněně, ale... prostě lehce. Z jádra. Možná to není tak, jak jsem myslel, že by to mělo být... ale prostě mám pocit, že jdu správně. Správná cesta je důležitá.

Nerozhodila mě čtyřka z matiky. To je docela... úspěch. Tedy... rozhodila, ale ne dlouhodobě. Rozhodně ne tolik, jako Máchův Máj, který jsem si dnes četl...

Zajímalo by mě, jestli se mi povedla ta povídka o Zrcadle... A nemůžu si pomoct... líbí se mi změny. Ty, které teď nastaly. Jak na mém blogu a v mých rubrikách, tak v mém životě.

Jen... ten krok ke štěstí není zdaleka tak idylický... jen je pravda, že už když vykročíme (s odvahou), tak se něco změní :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fronésis Fronésis | 29. února 2012 v 23:29 | Reagovat

Ach, upřímnou soustrast, Tome...
A máš pravdu. Dalo by se Ti to nesmírně snadno závidět. Já z hudby neznám nic a je mi to líto. A nikdy neseženu dost kapek času do jedné studny, abych to dohnala....
Myslím, že jdeš správnou cestou. A nedělej si starosti, časem Tě něco přesvědčí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama