close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Insanity got me

12. února 2012 v 22:21 | Grey.t Dreamer |  Koutek pro Greye a jeho pocity
Zmatek, vír, chaos. Hurikán.
Šílenství mě dostihlo. Není pochyb.
Ať už za to mohou moje téměr celonoční hovory s některými lidmi, čtení stmívání, nebo moje emocionální houpačka... ať je to vina věčného návratu vzpomínek nebo čehokoliv jiného...
Prostě to přišlo.
Smích.
Pláč.
Radost.
Smutek.
Všechno... ale jinak. Jako kdyby se pocity rozhodly, že prostě budou najednou a smíchaly se do pozoruhodného guláše.

Černovlasá slečna s nožem.
Pořezaná ruka.
Slunce.
Oběšenec.
Imaginární láska.
Já... nůž... Bětka... krev.

Nehledám cestu ven. Ne snad proto, že by to nemělo smysl. Chci tu zůstat. Zůstat v barevném nesmyslném světě. Ach, kéž by to šlo popsat....

Nemůžu... nedokážu... poslouchat hudbu. Všechno je moc nedokonalé... mám to v hlavě... tu dokonalost. Dokonalou šílenost...

Začíná to pianem. Klidným. Podobá se to písničce Lunatic od Dolores O'Riordan. Pak to přechází, přidávají se kytary, mají prudký a nečekaný nástup. A smyčce. Hodně výrazné smyčce... hrající podobně jako v Shelobs Lair od Howarda Shorea. Do toho operní hlas... vysoký... spousta hlasů. Chaos. A hlasové výkyvy podobné "Why cant I follow through" od "Freudian Slip".
Mělo by to mýt občas podobný zvuk jako něco od Muse. Hlavně co se zpěvu týče. Ale rozhodně tam nesmí chybět ta operní část... nebo spíš operní výkřiky jako jsou v Nymanově Memorial.

Ach... už jsem se ptal tolika lidí. Nikdo neví. Hledám jen píseň... Potřebuju slyšet něco, co mi řekne, že každá chvíle mého života, každá má chyba, každý přešlap, každá špatná myšlenka... je omluvená jediným... "You are mad"
Ale chci mnohem víc, než to! Chci pocítit opravdovou šílenost. Bolest a slast.
Už nechci další hořkosladké pocity, přílivy smutky a přílivy radosti. Chci šílenou extázi, při které budu křičet... extázi, proti které je svět jen šedivej náčrt života.

Barvy... spousta barev. Hlavně červené a černé... Ale i všech ostatních. A já... křičící... šílenstvím.

Je to v mojí hlavě. A nikde jinde... a mám pocit, že mi praskne... je v ní vír všeho... není to smutek, nejsou to myšlenky... je to šílenství, a ještě víc láska k němu.

Ach...

Už nejde o ticho a o hluk, už nejde o sníh a o déšť... už nejde o nic, co by bylo v tomhle světě... jde o řev...
O fascinaci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 seraphia seraphia | Web | 13. února 2012 v 16:42 | Reagovat

'But I don't want to go among mad people,' said Alice. 'Oh, you can't help that,' said the cat. 'We're all mad here. I'm mad. You're mad...'

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama