close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Stop the world! - Shadegrown

12. prosince 2011 v 18:34 | Grey.t Dreamer |  Hudba, knihy, filmy
Nikdy bych neuvěřil, že to vážně udělám. Že napíšu recenzi na album, které neposlouchám. Jen proto, že rád poslouchám autora. Ale mám psavou.

Slyšeli jste někdy jméno "Shadegrown"? Asi ne, stejně jako já do (ne)dávna. Jenže pak tu byla má nejmilejší kamarádka melancholická depka a já si vyhledával v zájmu navyšování sebelítosti heslo "emptiness" na googlu. A shodou náhod jsem narazil na Shadegrownovu písničku "Emptiness" z alba "Under the Banner of Emptiness". Vážně veselá písnička. Asi tak veselá, jako když už vám nezbývá nic jiného, než se smát. Hořce smát. Smát se vlastní smůle, vlastním pocitům, vlastním touhám, nadějím a snům. Proč? Namítnete, že je to to jediné, co máte. Ano, právě proto. Protože když nemáte nic, nemůžete o nic přijít. Ale už nemáte pro co žít. Kromě toho posměchu. Ano, posměch, to je to správné slovo. Ironický hlas, zpívající

"We are a failure, a creature of god
Who does not exist, but tears us apart
Thrown to existence by our sham pride

Emptiness, Emptiness is our guide, our guide
Emptiness, Emptiness is our guide, our guide"

Já vlastně nevím, co na něm vidím. Asi to, že jsem měl pocit, že ví, jak se cítím.

Pak jsem si stáhl jeho album "Stop the world". Je volně šiřitelné, takže na konci článku (hezky až si ho celý vytrpíte), vám přidám odkaz, za odměnu.


Stop the world. Zastav svět. Mnich, zvon, ostrov, voda... svět. Šedá, tmavá... osamělost. Tolik k obalu.

Nebudu se tu snad chvástat tím, že bych rozuměl textům. Nikdy jim nerozumím. Ale první tóny mě zasáhly. Jak? Zvláštně, hluboce. Je to dynamické, drásavé svým způsobem, naléhavé. Stačí to jen trochu cítit. On nezpívá o ničem, on má něco na srdci. To poznáte.
Nečekejte žádný fenomenální hlasový rozsah. Je tam něco... jiného. Těžko to zachytit. Popsat. Tím začíná album. Písní Belonging to the seas.

Druhá písnička... plačtivý hlas? Samozřejmě, s podtónem ironie, který je ale velmi, velmi hluboko. Nemůžu se zbavit pocitu, že autor má k Ježíšovi velmi, velmi zklamaný postoj. Hudebně je to ale velmi zajímavá skladba. A... myšlenkou taky.

Všechny texty samozřejmě nadejte na jeho stránkách.

První tóny třetí písničky mě neskutečně dostávají. Jako ve všech písničkách je tam něco nepopsatelného. Nějaký kus stříbrošedé atmosféry, která vám vnikne do těla a pak už záleží jen na vašem imunitním systému, jestli ho v sobě necháte, nebo jestli s ním budete bojovat. Mám takový názor. Všichni lidé jsou depresivní. Jen někteří to zadusali tak hluboko, že už na to nemyslí. nevěřím, že dnešní svět může někoho naplnit, opravdu naplnit. Aspoň ne ten běžný. Neříkám, že člověk nemůže být šťastný, ale myslím, že těch šťastných je menšina.

And there was a badly sick young man
He said that nobody could understand
He laughed so strange through bloody caugh
And then he died in his tent alone

Mám pocit, že mluví o sobě. Nebo o spoustě z nás. Naposledy se divně zasmějeme, než umřeme... he... něčím mě to vážně oslovuje.

Nad další písničkou se musím jen zasmát. Mluvíš mi z duše?
Ne, prostě brečím. On ví. Jakto? Já nevím. On prostě ví.
Dobře, určitě by to šlo po hlasové stránce vylepšit. Hodně. Ale není to vlastně takhle lepší?

Hned potom, pátá. Tohle nedám. To se ani popsat nedá. Ta mi snad mluví z duše.
...
Rivers and trees are crying
Hope for the peace is dying
...
Já z něj prostě nemůžu. Tahle písnička... mě vždycky dostane. Nemůžu se než neptat - to jde vážně ten svět vážně tolik do prdele? Asi to tak už bude.

Smysl další písničky mi úplně uniká. Hudebně je zajímavá a chytlavá. Jeho hlas zní velmi prostě a jednoduše. Je to až fascinující. Teď trochu naléhavě. Dotýká se mě.

A pak přijde další kus. Možná už se vám zdá, že zní pořád stejně. Asi jo.
Jenže, co pak když zazpívá (?)
Do you, do you still see
something in this world still troubles me
but in the evermoving hell
who can hear the words I tell?
Je zvláštní. Moc zvláštní. Celé to album.

I dream of a world that could stop for a moment
Just to realize where the hell is it going
I'm afraid I don't feel any better about this
Does it come from my wisdom or from my ilness?

Možná proto máme zastavit svět. Aby viděl, kam se to všechno řítí. A jde na vás tesknota, ohromná sžíravá tesknota. Končí to... havárií?

Klan bláznů začíná výjimečně trochu jinak. Je výjimečný i hudebně. Není to jeho text. Ale vžívá se do toho hodně. Má hodně zvláštní hlas. Tady to vyniká. Obávám se, že bych ho nechtěl potkat. Mám z něj strach. Vryl se mi do mysli jako ten chlapík co kašle krev a divně se směje.

Další písnička je něco naprosto "extraordinary". Kleknout na kolena a vzdát hold Dolores O'Riordan! A Shadegrownovi, že Zombie protáhl na 6:10. A že v textu změnil jen jedno slovo. Sexteen na seventeen. Vsadil bych se, že jsou tam housle! Dobře, trochu nedobře změnil melodii, ale... ale... Proboha! Je to úžasný. Mimochodem, Zombie hraju na housle!

On je... fascinující.

Jak to jen shrnout? Mít pocit, že vám někdo rozumí ve chvilkách depresivně pesimistického náhledu na svět je super, ale zaplatíte za to daň - poslední zbytky dobré nálady odejdou. Vystřídá je naplňující tvořivá melancholie. Naplňující, ale čím? Asi prázdnotou. Inspirativní, ale černou a prázdnou.

Kdybych ho měl hodnotit od jedné do deseti, dal bych mu 8. Jsem vždycky hodně mírný, ale on si to zaslouží. Dva body mu seberu za to, že zní občas až moc stejně, nebo podobně a za to, že by mohl občas udělat nějakou silnější hlasovou kreaci. Jinak dobrý, vážně dobrý.

A pokud jste dočetli až sem, blahopřeju, čeká vás zasloužená odměna - odkaz:

Krásný nedepresivní den
grey.t
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama