Už nám to všem zase pěkně začalo.... škola. Školní dny se nám pěkně vrší a do maturity zbývá stále míň času.
A jak si tak jednou po prvním školním dni řeknete, že máte spoustu nápadů na články, tak si po druhém školním dni řeknete, že se vám chce spát. Po třetím školním dni si neřeknete už vůbec nic a po čtvrtém školním dni se snažíte omluvit všem, které jste předchozí den poslali do jistých míst.
Ano, už nám to začalo - škola. Zloděj energie studentů.
Jack hraje každé ráno na piáno, já každé ráno vstávám. Denně přesně v 6:40 - to je můj čas. Bohužel se bude posouvat na 6:30, protože mám na účtě už jeden pozdní příchod.
Utíkání na autobus, zpátky domů pro peněženku a znovu na autobus - to mi přesně chybělo.
Sedění v lavici, poslouchání skvělých novinek typu: "V pondělí píšeme písemku, a sednete si do lavic maturant-nematurant." Pro maturanta z matiky svkělá zpráva - budu psát těžší test. Ne že bych byl schopný napsat ten lehčí, z provozu jsem vyřazený na měsíc dopředu. Energetické zásoby jsou v prdeli, chodit spát brzo je sice fajn, ale v konečném důsledku usnu stejně zas až v jedenáct.
A tak můžu děkovat bohu za úsporný režim - schopnost odsedět si šest hodin ve škole, automaticky zapisovat jakési bláboly do sešitu a dokonce nebýt nasraný z toho, že si prostě nemůžu vzít matiku ve státní maturitě a angličtinu ve školní maturitě, protože zástupce ředitele tvrdí, že rada pro anglický jazyk, jejíž členové nás právě za zástupcem poslali s tím, že neví jak to bude, se usnesla, že abychom mohli maturovat z angličtiny v profilové části, musíme maturovat na vyšší úrovni z angličtiny v části státní.
Takže co teď?
Z čeho maturovat?
Z matiky? Fuj! Z dějepisu? Ještě větší fuj!
A tak mi zbývá ten klasický zeměpis - oranžová země Uruguay (pěstují se tam mandarinky, broskve a ještě něco oranžového), tříčtvrtinová země Venezuela (3/4 energie z vody, 3/4 vývoz ropy, 3/4 obyvatel katolící nebo protestanti, už si to nepamatuju. A hřeb večera - Kolumbie - kokain... a protože safíry zní podobně, tak se tam těží safíry...
Ne, ne, ne. NE!
Nechci maturovat! Proč musí být všechno tak zajebaně složité? Děkuji vám, pane Dobeši. Děkuji vůbec celé české politické scéně za to, že náš stát jde do hajzlu takovým tempem, že by ho nedhnal ani Usain Bolt se sedmimílovýma botama.
Uaaaa! Klidně budu maturovat z Biologie, klidně budu maturovat z Chemie... to je prostě pohoda. Ale ne z Matiky! NE! NE! NE! Já nechci psát těžší testy, já nechci psát tu pitomou čtyřhodinovou písemku, ze které nejlepší matematici minulých maturantů dostali trojku!
A tak si odsedím těch pár hodin ve škole, přijdu domů. Sednu k počítači. A protože nemám sílu vůbec na nic, čekám, až se udělají maturitní otázky samy... a když už tu sílu mám, jdu si zahrát na ty housle... které mi mimochodem začaly praskat, takže budou muset do opravy... asi nepřenesly přes srdce, že jsem je nevzal do Cornwallu.
Ach... ach... ach...
Doufám jen, že se moje maturita obejde bez těch perliček, které se během pár let stanou legendami naší školy. (Pro ujasnění třeba: "Ukažte na mapě Rusko!" studentka hledá, hledá, nakonec najde enklávu - Kaliningrad. "Tady je! Ale teda... já myslela, že je větší!"... nebo "Máj končí trojím zvoláním, jakým?" "eeehm... Bože! Bože! Bože!")
A tak tu končím unavený, vysátý a inspirace zbavený... uvidíme, co bude pátý den.
váš školou zdrcený
grey.t
Vstávám v 6, ve škole to právím 6 hodin, tento týden jsem měla 6 hodin chemie a dneska jsem ze školy v 6 dorazila domů... A to jsem v septimě, nevím jakej bude maturitní ročník. Nezávidím ti ho. Asi umřu. Dobrou noc. Už se ani nedoplazím do postele.