Pořád píšu o tom, jak je všechno na hovno, ale asi jsem nikdy pořádně nenastínil, co se právě teď děje v mém životě, kde jsem, proč tam jsem... prostě co se zrovna teď děje. Ne že by snad někoho zajímalo, co je (u mě) nového, ale psaní je nejlepší léčba na večerní melancholie a jedna taková právě přišla.
Takže: Co je nového?
Normálně bych odpověděl "No asi nic," ale když o tom mám napsat článek, tak určitě něco vymyslím. Jsem u babičky, budu tu tři týdny (nebo čtyři, uvidím, jak dlouho budu u druhé babičky), budu házet seno na půdu, vykopávat brambory, věšet cibuli... venčit psa (na dvorku se nevysere, ale na půdě mu to problém nedělá...).
Hraju the sims 3. A jsem tak šikovný, že hraju s vypnutými potřebami, protože mě nebaví hrát normálně. Dnes jsem dokonce smazal (omylem) oblíbenou uloženou hru. Super.
Skoro všichni kamarádi, známí a přátelé odjeli někam do prdele a nemaj internet, takže tu sedím na prdeli a nemám co dělat. Přivezl jsem si všechny sešity z biologie, kdybych náhodou chtěl vypracovat maturitní otázku a mít tak "strejčka" na školní rok. Ale jak se znám, všechno se to stejně nasere na druhý pololetí, protože maturita je přece tááák daleko.
Začal jsem poslouchat (to neznamená, že jsem jí předtím neposlouchal, ale že jsem jí začal poslouchat mnohem víc) Tarju (resp. její album What lies beneath). Sirenia odešla do pozadí, protože už neotupuje emoce. To Tarja taky ne, takže výhra žádná. Několikrát jsem se rozhodl, že jsem ateista, což bylo ihned následováno rozhodnutím, že ateista nejsem. Držím se víry jako klíště...
Viděl jsem spoustu filmů. Doporučuji film Sybil (nebo Sibyl, už si nepamatuju pořadí íček). Lepší je prý verze z roku 197něco, a ne ta novější (asi 2007?) Každopádně já viděl tu novější a moc se mi to líbilo. Šestnáct osobností je hodně, nemyslíte?
Taky jsem shlédl svého oblíbeného Vlkodava. Jako vždy plně spokojen.
Píšu maily, protože se nudím.
Nečtu si, protože nemám co, kromě Živé tradice druidů a ještě něčeho s podobnou tématikou. A do toho se mi nějak nechce.
Zdají se mi šílené a trhlé sny.
Mám zářné vyhlídky na prázdniny, protože jsem přesvědčen, že si tu odpočinu. Je tu krásný klid... vesnice no :) Bohužel i to má své nevýhody - žádný kontakt s vrstevníky. S místními vrstevníky jsem si nikdy nerozuměl a ani nerozumím a jiní než místní tu nejsou. leda bych někoho donutil, aby mi tu týden dělal společnost, ale kdo by jel bůhví jak dlouho do týhle prdele jen aby se tu nudil se mnou, že? No, třeba by se i někdo našel, ale babička zakázala jakékoliv návštěvy od té doby, co mi tu jeden spolužák (ještě na základce, to už je pěkná řádka let!) udělal scénu se slepákem, z kterého se nakonec vyklubala jen zácpa. Babička byla skoro na prášky a tak sem teď nikdo nesmí. A dívka, to by byl ještě větší poprask. Babička se totiž obává, že by se tu s někým moje hostkyně vyspala a pak by babička měla co vysvětlovat. No prostě nic.
Na narozeniny budu taky sám. Blíží se pěkně rychle, už jen týden. Rodiče nepřijedou, bude tu jenom babička. Vždycky jsem si vystačil s rodinnou oslavou, ale o samotě jsem nebyl nikdy. Prostě krásné vkročení do devatenáctého roku života.
Devatenáct... brrr.
Vzpomínám si na minulé léto, to bylo úžasné.
Pozoroval jsem hvězdy a tak... asi o tom napíšu další článek (i když ten taky nikoho zajímat nebude :P).
Na půdě tu jsou kuny, pěkně dupou.
Mám chuť na topinky.
Plánuju si užít prázniny.
Netěším se do Cornwallu. (A zároveň se tam těším pekelně. Mám strach, že se mi tam nebude líbit).
No, nějak se mi vytratilo... jo aha. Viděl jsem se se třemi přáteli, minulý týden. Taky jsem navštívil babičku a dal si skvělé špagety, zjistil, že má novou kočku.
No a teď jde babička spát, tak musím jít.
Dobrou noc, sladké sny.
grey.t