5. června 2011 v 21:51 | Grey.t Dreamer
|
To je tak... když člověk vnímá duchovní věci jako nějaký bonus... jako něco krásného, doplňujícího a obohacujícího... Asi nejsem dost velký nadšenec duchovna, ale tohle mě prostě vadí... Ezo-tady, ezo-tam, ezo kam se podívám.... Aneb když za vším hledáme ezoteriku, okultismus, duchovní příčiny... a proč by to prostě nemohlo být normální?
Možná jsem magor, a možná mi hrabe. Ale když mám úzkost, tam mám snad úzkost ne? Já už vážně nevím...
Bavím se s kamarádem, který se zajímá o psychologii a duchovno... bavím se s ním o svých pocitech... a tu na mě vyskočí "Máš asi psychospirituální krizi!", načež není schopen nijak vysvětlit, proč mám zrovna psychospirituální krizi a ne úzkost... a najednou další jobovka: "Zkoušel jsi psychoenergetická cvičení?"...
Zlato, ne nezkoušel a ani je zkoušet nebudu.... já nejsem akvárium na lovení senzací! Já jsem obyčejnej člověk... jako vy, jako každej... proč bych měl mít psychoSPIRITUÁLNÍ krizi? To nemůžu mít jednoduše úzkostné a depresivní stavy? A proč by mi měla pomoct práce s energií víc, než to, co pro to dělám... od určité chvíle pracovat s energií odmítám... hledám cestu ven sám, obyčejnou cestu lidskou, ne cestu ezoterickou...
Chtěl bych cestu najít, ale chtěl bych hlavně mluvit o tom, co je teď in... Ezoterika! Neříkám, že energie není za vším, ale poslední dobou je tak nějak příšerně moderní dělat věci ezotericky, alternativně, divně... Co kdyby si člověk náhodou šel třeba pro inzulín? NE! Půjdeme hezky k léčitelovi!
A co kdybych se pokusil dosáhnout úspěchu námahou? NE! Protože můžu použít tajemství!
A co kdybych hledal ve svém psychickém stavu obyčejnou depresi a úzkost? NE! Proč, když tam můžu hledat psychoSPIRITUÁLNÍ krizi! A s řešením to platí úplně stejně...
Trocha snahy neuškodí.... Já si stojím za tím, že nemám psychospirituální krizi, stačí mi, že jsem depresivně úzkostný magor, nemusím být echt-magor...
A možná takový chci zůstat... možná že v tom je ten problém... proto se toho nechci dál zbavovat... ale o tom jindy :P
Proč hledáme za vším ezoteriku? Proč nedáme prostor logice a běžnému selskému rozumu? Já netvrdím, že nic jiného není, já věřím, že tu je spousta věcí, které fungují na věcech, kterým člověk nerozumí.... předvídání budoucnosti a tak...
Ale proč neřešíme něco prostě normálně? Nechci prášky, ani energie, koupím si třezalkový čaj a uvidím... a prostě budu pracovat s tím, co cítím, znám a umím... a dostanu se z toho... nebudu hledat léčitele...
Je krásné něčemu věřit, ale musíme věřit tak bezmezně? Musíme hledat všude to, v co věříme? Nejde prostě něco udělat normálně? Nevím, jak to rozepsat, ale vím, jak to je.... jsme unavení a vidíme hned všude psychické úpíry a vysávání energie, jsme naštvaní a vidíme hned všude démony, bojíme se a vidíme opět všude démony... A pak se něco stane a vidíme všude Ilumináty, Zednáře, Spiknutí, Konspirace.... a nebo démony :-/
Tsunami není tsunami, ale produkt Harpu, nebo HAARPU nebo čeho.... a co když je to prostě tsunami? A zemětřesení prostě zemětřesení... a AIDS prostě vir, a ne nějaká tajná zbraň...
Achjo... mám pocit, že lidi na to jdou až moc radikálně, a nebo to až moc odsuzují (ale já se jim nedivim, když máme všude Ilumináty....)
No... tak zase někdy nashle...
grey.t
ty zbraně bohužel existují, ale jinak máš pravdu, samé strkání do šuplíků a nálepkování jen omezuje svobodu..