17. dubna 2011 v 18:02 | Grey.t Dreamer
|
Když slyším jméno Mark Chadbourn, tak se mi rozbuší srdce. Já vím, je to jen spisovatel. Já vím, je to jenom člověk. Já vím, jsou tu lidé významnější a větší... Ale nikdo jiný mě nedokázal tolik změnit.
Před pár lety jsem chodil bezduše, viděl jsem temnotu, trápil jsem se. Byl jsem zahalen v šedém mraku, neviditelný pro oči ostatních, žijící ve svém světě, kde jsem byl hrdina v zářivém brnění. V realitě jsem byl šedá myš, človíček v šedé mikině, modrých (a pozdějí černých) džínách. Člověk s vlastním názorem, ale skrytým hluboko, pro oči ostatních neviditelným. Člověk, co vlastně ani moc nežil. V mých očích bylo všechno šedé, a život pro mě znamenal hluk velkoměsta, vosy zvané spolužáci, deprese, melancholie a šedá.
A bolest nepřestávala přicházet, a já se v ní vyžíval... až jednou už toho prostě bylo moc, a svět se začal měnit.
Jednou prostě člověk musí otevřít oči a vzít na vědomí, že je tu nějaká realita.
A tak jsem pomalu otevíral oči, a stále toho moc neviděl...
Nemůžu říct, že to byl přímo Mark Chadbourn, kdo mě otevřel. Pomohli mi i další lidé, kterým navždy budu vděčný. Ale to byl pouze první schůdek, a další schod byl pořádně vysoko.
No a pak přišla chvíle, kdy jsem si vybíral knížku. Už dlouho mě zajímala mytologie, a fantasy jsem prostě miloval. A když jsem na internetu náhodou narazil na knihu v prostém zeleném obalu, s obličejem hrdiny v kroužku, a přečetl si, že se děj odehrává v našem světě, do kterého se vrátlily síly z keltské mytologie (Tuatha De Danannové, Fomoriové...) tak jsem prostě nemohl odolat. Ale Ďábel v zeleném (to je jméno té knihy) patří až do druhé trilogie. A já rád čtu pěkně od začátku. No a tak jsem se vydal do knihkupectví hledat Konec světa. První díl trilogie Věk rozvratu od Marka Chadbourna. A tehdy jsem ještě nevěděl, co mě čeká.
Knížku jsem otevřel... a četl... a četl... a četl... a najednou jsem už byl v polovině...
O dva dny později jsem se vydal sehnat druhý a třetí díl, tedy Nejtemnější hodinu a Vždycky a navždy.
Ještě pořád jsem nevěděl, jak moc se vevnitř měním. Ano, už tehdy byl můj život světlejší, ale stále to nebylo to pravé.
A tak se stalo, že jsem na konci srpna 2009 dočetl první trilogii od Marka Chadbourna.
A pak začal klasický podzim. Pro mě šedý... a jednou jsem tak šel, a poslouchal Secret garden... a začla hrát písnička The Reel, velice veselá a živá... a já kouknul na stromy okoly, a viděl všechny ty barvy... a v tu chvíli to všechno vyšlo na povrch. Byl jsem prostě jinej. Otevřenější.... konečně jsem žil, aspoň trochu.
Někdy na začátku roku 2010 jsem si obědnal z Británie první díl třetí trilogie. Do češtiny nebyl přeložený (a bůh ví, jeslti je). Jack of Ravens pro mě byla první kniha, kterou jsem četl v originále. A já, v angličtině trojkař, jsem si říkal: "Jestli ty to zvládneš, tak to se teda zbláznim..."
Zvládl jsem to, nezbláznil jsem se.
Bylo to... úžasný!
Polovině slov jsem nerozuměl, první stránky jsem četl před počítačem, překládal jsem každé druhé slovo, ale byl jsem v extázi - čtu Chadbourna v angličtině!
Po čase jsem se naučil číst, i když jsem neznal význam některých slov. A rozumět. A tak jsem četl, a četl, a četl, zmatený dějem a občas i významem...
A nakonec jsem v prosinci, někdy o půlnoci po štědrém večeru, dočetl poslední díl třetí trilogie - Destroyer od worlds. A bylo to. obvykle mě přepadá skleslá nálada, ale po dočtení Chadbourna jsem se cítil, jako by mi někdo vpíchl do žíly to, co jsem přesně potřeboval. Život. Porozumění.
Otevřel jsem oči, definitivně.
Vzhledem k tomu, že od září jsem trpěl dlohoutrvající depkou, byl tohle obrovský maják.
Tolik "poselství" v třech trilogiích. A přesně těch, která jsem potřeboval do života.
Náhody neexistují. Zázrak je ve všem, stačí se jen správně dívat....
Nedokážu to vypsat, ne tak, aby to dávalo smysl. Doporučuju přečíst knihu, hlavně všem hledačům, kteří ještě nenašli to světlo.
Nemusíte souhlasit s autorovou vírou, ale kniha prostě má co dát. Naučila mě neakceptovat realitu tak, jak je nám servírována. Naučila mě, že magie je. Naučila mě věřit, dívat se, naslouchat. A následovat hlas svého srdce.
Mark Chadbourn mi prostě změnil život :)
grey.t
achjo, jsem na tom podobně, ty oči jsem otevřela už několikrát, ale nějak se zadařilo je zase zavřít...zkusím tu knihu vyhledat...i když knih tu mám docela dost..